Chronická žilní nedostatečnost se objevuje až u devadesáti procent populace starší třiceti let
Chronická žilní nedostatečnost je degenerativní onemocnění, které se objevuje až u 90 procent populace starší 30 let. Je nevyléčitelné, ale jeho rozvoj lze zmírnit a zpomalit úpravou životního stylu a ve spolupráci s odborníky, kteří zvolí adekvátní léčbu. Jedná se nejčastější indikaci k operaci na cévním systému u dospělé populace.
Ve Fakultní nemocnici Ostrava je pacientovi poskytnuta komplexní léčebná péče, od prvotního vyšetření u angiologa, ke kterému jej pošle praktický lékař, až po rozsáhlé chirurgické výkony na žilním systému. Nejprve však lékaři využívají všechny dostupné možnosti, jak postup nemoci příznivě ovlivnit.
„Důležitá je včasná odborná intervence, která pomůže předejít zánětu žil," zdůrazňuje MUDr. František Jalůvka z Chirurgické kliniky FNO. „Angiolog vyšetří pacienta pomocí ultrazvuku a na základě výsledku stanoví léčbu. Jejím základem je podpora žilního systému kompresí, proto jsou jedním z prvních kroků kompresní punčochy, které eliminují otok, bolesti a zpomalují progresi onemocnění," nastiňuje první z řady opatření MUDr. Jalůvka. „Na řadu přichází i farmakologická léčba, jejímž cílem je zabránit dalšímu poškozování žilního systému a odstranit, nebo alespoň zmírnit průvodní obtíže. Postupně se přidávají i malé kosmetické výkony. Dáváme přednost motivujícím, diskrétním zákrokům už v časném stádiu onemocnění. Pacient jich sice v průběhu života absolvuje víc, ale jejich bonusem je nejen kosmetický profit, který ocení zejména ženy, ale zejména možnost předejít radikálním operacím. Onemocnění se navíc díky těmto postupným zásahům daří držet lépe pod kontrolou."
Metličky a drobné žilky lze léčit sklerotizací, což je jedna z metod odstraňování křečových žil (varixů) – do křečové žíly je malými vpichy aplikován speciální roztok, který způsobí její slepení a postupným prorůstáním vaziva dojde k uzávěru žíly. Rovněž je možné použít radiofrekvenční ablace, kdy je do povrchového žilního kmene zavedena sonda vysílající laserové záření nebo bipolární radiofrekvenční proud, nebo terapii laserem, jejíž výhodou je přesné zacílení bez poškození okolních struktur.
„V případě větších žil a kmenových varixů, které vznikají jako následek dlouhodobého přetěžování žíly nadměrným množstvím krve, je nejvhodnější chirurgická léčba, kdy jsou postižené žíly šetrně odstraněny a jejich funkci pak převezmou nepostižené žíly. K radikálním operacím patří i podvazování žilních spojek u bércových vředů," pokračuje cévní chirurg s tím, že všechny zmíněné postupy jsou používány ve Fakultní nemocnici Ostrava, jejíž jednoznačnou předností je zázemí v podobě širokého spektra lékařských oborů propojených v mezioborové spolupráci.
„První projevy žilní nedostatečnosti bývají zaznamenány už v rané dospělosti, onemocnění postupně progreduje v návaznosti na genetickou dispozici jedince," pokračuje v tématu MUDr. Jalůvka. „V první fázi má žilní nedostatečnost spíše kosmetický dopad, ale už v tuto chvíli se začíná objevovat pocit těžkých nohou. Postupně se přidávají zdravotní problémy v podobě otoků, bolesti i změny pigmentace. Na vině je zhoršený odtok krve z končetin, který je způsoben ochabnutím žilní stěny, rozšířením žíly a poškozením jejích chlopní. Otoky nohou časem oslabují ochrannou funkci kůže a narušují její integritu do té míry, že vznikne bércový vřed, který postupuje až do hloubky ke kosti. V konečné fázi, většinou v pozdějším věku pacienta a v případě, kdy své onemocnění podceňuje a nespolupracuje s lékaři, může dokonce hrozit i amputace končetin."
Pacienti s chronickou žilní nedostatečností by se měli vyvarovat – podobně jako u všech civilizačních chorob – rizikových faktorů v podobě kouření, nadváhy a nedostatku pohybu. U žen může k rizikovým faktorům patřit i těhotenství.