22.12.2011

Ve FNO už rok léčí malinkatá srdíčka ve specializovaném centru

Jen za první rok fungování nového Oddělení dětské kardiologie ve Fakultní nemocnici Ostrava zde lékaři stihli udělat zhruba 3500 ultrazvukových vyšetření dětí od narození do osmnácti let věku pacienta a minimálně 1500 prenatálních vyšetření těhotných maminek. A k tomu samozřejmě další funkční vyšetření, jako je zátěžové EKG, monitorování, nakloněné roviny a jiné.

 

„V našem kraji byla až donedávna péče o kardiologicky nemocné děti dost roztříštěná a mnohdy byly nemocné děti zbytečně posílány na vyšetření, která umíme udělat i tady, až do Prahy, případně do Brna. I proto jsme opravdu rádi, že se nám podařilo centralizovat i tuto oblast a že vedení fakultní nemocnice přistoupilo před rokem ke vzniku tohoto ambulantního oddělení," popisuje začátky specializovaného pracoviště MUDr. Tomáš Gruszka, primář Oddělení dětské a prenatální kardiologie FNO.

Oddělení poskytuje péči dětem s vrozenými a získanými onemocněními srdce a oběhové soustavy jak formou ambulantní, tak i formou hospitalizace v lůžkové části Kliniky dětského lékařství FNO. „Specializujeme se mimo jiné i na prenatální kardiologii, kdy u nastávajících maminek provádíme odborné vyšetření srdce plodu nejlépe mezi 19. a 21. týdnem těhotenství. V případě, že zjistíme jakoukoliv patologickou poruchu, provedeme následné podrobné vyšetření a, je-li to nutné, pečujeme o maminku i dítě až do porodu. Pokud se jedná o vysoce rizikovou vadu, spolupracujeme s Dětským kardiocentrem ve Fakultní nemocnici Praha-Motol. Naše oddělení je součástí mezioborového centra pro prenatální diagnostiku spolu s Porodnicko-gynekologickou klinikou a Oddělením lékařské genetiky," pokračuje primář oddělení, které je součástí Kliniky dětského lékařství FNO a nyní má k dispozici čtyři ambulantní místnosti, čekárny a sanitární pokoj. „Získali jsme do vínku krásné moderní pracoviště s kompletním přístrojovým vybavením, které pro svou práci potřebujeme. Máme k dispozici dva výkonné echokardiografické přístroje, techniku k ambulantní monitoraci EKG po dobu 24, resp. 48 hodin (HOLTER), k ambulantní monitoraci krevního tlaku (24 ABPM) a vlastníme i přístroje k funkční diagnostice (zátěžové EKG a test na nakloněné rovině)."

A jaké problémy trápí děti nejčastěji? „Nejčastějším vážným onemocněním u dětí jsou asi vrozené vady. Jde sice o malé procento, ale zhruba třetina těchto vad bývá kritická a je nutné ji léčit nebo dokonce operovat. V některých případech dokonce co nejdříve po narození. Obrovskou skupinou jsou i děti s jinými menšími problémy, jako jsou šelesty, bolesti na hrudi, stavy po zánětech a další. Co však děti na rozdíl od dospělých netrápí, je ischemická choroba srdeční. Na druhé straně se snažíme už u malých dětí, které patří do rizikové skupiny, působit preventivně. Desetileté dítě s hypertenzí sice nedostane infarkt, ale může ho mít třeba už ve třiceti nebo čtyřiceti letech. A my se snažíme o to, aby se to nestalo vůbec, nebo co nejpozději," vysvětluje primář MUDr. Tomáš Gruszka.

Srdeční onemocnění není na první pohled vidět, a to je problém. Existují samozřejmě vady, které způsobují okamžitý kritický stav dítěte, ale většina onemocnění se projevuje pozvolna a nenápadně. „Většina dětí působí zcela zdravým dojmem, maminky, ale ani pediatři, nemusejí vadu hned objevit. Pokud se tedy na problém nepřijde ještě v prenatálním období dítěte, může ji později diagnostikovat třeba právě pediatr, a to na základě informací od rodiče, který si všimne, že se dítko například divně zadýchává, že u krmení modrá apod. Některé srdeční vady se mohou schovat i za zápal plic, a pokud není neproveden rentgen, nemusí se na ně ani přijít. Nedávno jsme tady měli hned dva takové případy dětí s diagnostikovaným zápalem plic, které se ale naštěstí dostaly k nám díky zkušenému pediatrovi velmi brzo a dnes již obě mají po operaci a uzdravují se," dodává na závěr MUDr. Gruzska, který má do nového roku dvě hlavní přání. Prvním je, aby oddělení získalo akreditaci, která by umožňovala zde vychovávat mladé odborníky pro dětskou kardiologii, jichž je jako šafránu. Druhým přáním je získání potřebného přístrojového vybavení pro léčbu paroxysmální tachykardie u nejmenších dětí. Jde o stimulaci srdíčka tenkými elektrodami přes jícen.


×
PředchozíDalší
Načítání