13.03.2015

Týden trénování paměti

Nejperspektivnějšími pacienty centra pro kognitivní poruchy jsou mladé levoruké ženy
Mozek je jako sval a svaly je třeba trénovat

 

Neurologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava a Centrum pro kognitivní poruchy FNO pořádají 18. března od 10 hodin v rámci Národního týdne trénování paměti osvětovou přednášku pro veřejnost, jejíž součástí bude i praktický nácvik mnemotechnik, koncentračních cvičení a mozkového joggingu, hrátky s textem i verbální logika apod. V praktickém bloku se budou přítomní mimo jiné učit, jak se rychle zorientovat v letošním kalendáři i bez toho, že by se do něj podívali. Cílem těchto aktivit je přesvědčit širokou laickou veřejnost, že na tom s pamětí není až tak špatně, jen potřebuje poradit, jak s ní pracovat. Přednáška se koná v zasedací místnosti v přízemí Domova sester FNO, vstup je zdarma.

Potíže s pamětí nesouvisejí jen se životem v neustálém stresu a se vzrůstajícím věkem, ale především s onemocněními jako Alzheimerova a Parkinsonova choroba a jsou jedním z průvodních symptomů akutních onemocnění mozku – cévních mozkových příhod a traumat. „V našem kognitivním centru pracujeme se všemi uvedenými diagnózami," říká MUDr. Pavel Ressner, Ph.D., zástupce přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. „Zhruba jedna třetina pacientů s demencí, kteří k nám přicházejí, tvoří lidé s Alzheimerovou chorobou. Snažíme se u nich znovu nastolit základní funkce mozku nebo je kompenzovat jinými mechanizmy, prostě naučit nemocné, jak si s problémy, které jim onemocnění způsobuje, poradit. Podstatná je spolupráce s rodinou pacienta, který by měl v rámci denních aktivit různé kognitivní funkce procvičovat, případně se je snažit nahrazovat kompenzačními mechanizmy."

Přestože s nemocnými s diagnózou Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby odborníci kognitivního centra pracují, současná medicína nedokáže postup obou nemocí zcela zastavit.

„Přínos kognitivní rehabilitace se projevuje zejména v počáteční fázi Alzheimerovy choroby, kdy se snažíme vyburcovat schopnosti daného jedince. I přes počáteční zlepšení však časem vzhledem k typu choroby dochází k postupnému nezvratnému zhoršování funkcí mozku. Podobný, i když přece jen kvalitativně odlišný vývoj má Parkinsonova choroba, u které volíme i jiné formy rehabilitace," pokračuje MUDr. Pavel Ressner a dodává, že nejlepší výsledky má práce s pacienty s akutní lézí, především cévní mozkové příhody a traumata. „Je to dáno tím, že zatímco u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby dochází v mozku k difuzním změnám, dejme tomu u cévní mozkové příhody je zasažena jen určitá oblast mozku, jejíž funkci může po pravidelném tréninku alespoň částečně převzít jiná část mozku, mluvíme pak o tzv. plasticitě mozku. Velmi dobré výsledky máme z práce s mladými lidmi po traumatech. Neuronální plasticita jejich mozku, tedy přirozená schopnost nervového systému měnit se podle nových podmínek a adaptovat své schopnosti, je velmi dobrá, příbuzné oblasti mozku bývají mnohdy schopné převzít určitou funkci anebo ji znovu vytvořit. Nejvyšší plasticitu mozku mají mladí lidé, ženy víc než muži, leváci více než praváci, takže s trochou nadsázky můžeme říci, že nejperspektivnějšími pacienty jsou mladé levoruké ženy. U leváků obecně jsou neustále stimulovány obě hemisféry, protože žijí v pravorukém prostředí a jsou neustále nuceni se adaptovat na to, že něco je obráceně, než jim je přirozené. To stimuluje jejich mozek natolik, že je mnohem plastičtější než u praváků. Když pak dojde k destrukci jedné oblasti, druhá je schopna za ni převzít funkci, protože už byla stimulována a struktura mozku je v podstatě už nastartována."

V Centru pro kognitivní poruchy FNO prochází komplexním kognitivním screeningem a psychologickým vyšetřením měsíčně zhruba 50 pacientů. S nimi pak během tříměsíční kognitivní rehabilitace v pěti- až osmičlenných skupinách pracují odborníci Neurologické kliniky FNO. „Nestačí však jen trénovat během pobytu v našem centru, ale doporučujeme i pravidelná cvičení, která lze provádět v domácím prostředí," doplňuje Mgr. Petra Krulová, trenérka paměti 2. stupně, jež se v Centru pro kognitivní poruchy FNO věnuje pacientům s poruchami paměti. „Například senioři by kromě trénování paměti měli získávat nové informace o zdravém životním stylu, navazovat nová přátelství, pracovat na svém sebevědomí, jehož s pokračujícím věkem ubývá. Doručujeme jim hrát pexeso s vnoučaty, nahlas jim číst pohádky, spolupracovat s partnerem a povídat si dejme tomu o informacích, které přečetli v novinách. Nebo spolu mohou soutěžit. Stačí například vzít tužku a stopky a zjistit, kdo za kratší čas vyhledá v novinovém článku více písmen, například a. Je to maličkost, ale prospěšná. Stejně jako třeba skládání puzzle, které stimuluje zrakově prostorové schopnosti, nebo pokusy o psaní nedominantní rukou. Prospěšný je samozřejmě i pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu. Mozek je jako sval a svaly je třeba trénovat v každém věku."

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Studie amerických vědců, která byla nedávno zveřejněna na jednom z prestižních amerických medicínských serverů, se zabývala možnostmi, jak předejít demenci. Je vidět, že životní styl může hrát významnou roli, neboť součástí preventivních opatření je např. eliminování stresu, pravidelný, nejlépe osm hodin trvající spánek a konzumace posledního jídla v 18 hodin. Součástí jídelníčku by měl být dostatečný přísun ryb, pokud hovězí maso, pak nejlépe z chovu na louce nekrmeného granulovaným krmivem. Vědci doporučují fyzickou aktivitu 30 až 45 minut denně, protistresové aktivity, meditace a také pečovat o vztahy v rodině. Průzkumy ukazují, že ve vyšším věku jsou v lepším zdravotním stavu jedinci spíše nábožensky založení než ateisté. Konzumace alkoholu by měla být velmi střídmá, kouření je vyloučeno.


×
PředchozíDalší
Načítání