16.09.2016

Otravy houbami

Toxikologická laboratoř analyzuje i otravy houbami

 

Začala houbařská sezona a houbařům se letos nebývale daří. Sběr hub však nepřináší jen radost. Toxikologická laboratoř Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava už za sebou letos má několik prvních podezřelých záchytů, intoxikace však naštěstí nebyla do poloviny září 2016 potvrzena.

V toxikologické laboratoři Ústavu soudního lékařství FNO pomáhá od letošního roku zkoumaný materiál analyzovat nový kapalinový chromatograf, který umožňuje analyzovat i toxiny hub, například amanitin signalizující otravu muchomůrkou zelenou. K přednostem přístroje patří přesnost a rychlost – výsledky jsou známy už do dvou až čtyř hodin od dodání biologického materiálu.

„Jsme jedno z mála pracovišť v republice s rozsáhlými zkušenostmi v této oblasti. Dříve jsme pracovali pouze se sporami hub a s velmi dobrými výsledky jsme je určovali i ve spolupráci s mykology, kteří nám dlouhou dobu pomáhali. V posledních letech se toxikologie díky kvalitnímu přístrojovému vybavení posunula o velký kus dál. Příkladem toho je už zmíněný kapalinový chromatograf, který zaručuje jednoznačnou diagnózu. Identifikuje toxiny velice rychle a s naprostou jistotou nám řekne, zda ve vyšetřovaném biologickém materiálu je amanitin, toxin charakteristický pro muchomůrku zelenou, nebo jiný toxin. To je velice důležité pro rychlé nasazení adekvátní léčby a úspěšné vyléčení pacienta," konstatuje MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D., přednosta Ústavu soudního lékařství FNO, a zdůrazňuje, že nové možnosti znamenají i větší komfort a bezpečí pro pacienty. „Dříve jsme byli schopni určit, že pacient požil muchomůrkovité houby, ale pro obrovskou podobnost spor jsme je v některých případech nedokázali přesně identifikovat. Proto bylo třeba preventivně nasadit širokospektrální léčbu s razantními účinky. Dnes se díky přesným toxikologickým výsledkům nasazuje léčba cílená, která je k organismu pacienta mnohem šetrnější."

Podle statistických údajů toxikologické laboratoře, která už desítky let zpracovává vzorky dodané ze všech koutů Moravskoslezského kraje, bylo od roku 2012 zaznamenáno 70 záchytů, z toho ve 30 případech šlo o otravu houbami. RNDr. Petr Kurka, CSc., odborný pracovník v laboratorních metodách Ústavu soudního lékařství FNO, vyvrací domněnku, že otrava hub je pouze sezónní záležitost. „I když otravy houbami nejsou mimo houbařskou sezonu tak časté, setkáváme se s nimi. Lidé vaří ze zmražených nebo zavařených hub v průběhu celého roku," poznamenává s tím, že dříve bývalo otrav houbami přece jen více. „V posledních letech je sucho, houby tolik nerostou. Jako houbař jsem z toho nešťastný, jako toxikolog to naopak vítám. Ale stačí jeden deštivý týden a máme tady tři intoxikované ve dvou dnech."

Lidé často sbírají i houby, které neznají, nebo přeceňují své znalosti. Pak se stává, že si masák spletou s muchomůrku zelenou nebo tygrovanou. „Pokud u člověka nastaly zmíněné potíže, měl by jít k lékaři a informovat ho o tom, že v průběhu předchozích 48 hodin požil houby. Ideální je přinést s sebou vzorky hub, z nichž bylo jídlo připraveno, případně samotný pokrm, neostýchat se přinést i vzorky zvratků a stolice. To vše, samozřejmě s odebranými vzorky krve a moči, pak analyzujeme," vysvětluje RNDr. Petr Kurka s tím, že například otrava muchomůrkou zelenou patří k nejtěžším formám intoxikace. „Jde sice o ojedinělou otravu, ale setkáváme se s ní téměř každý rok. Muchomůrka zelená je nebezpečná jak svými vlastnostmi, tak průběhem otravy. Toxin amanitin totiž dominantně ovlivňuje funkci jater. Plné klinické projevy intoxikace – průjem a zvracení – se objevují až s určitým časovým odstupem po požití, zpravidla po 6 až 12 hodinách, bývají to však i desítky hodin. Pak se potíže utlumí a lidé mají pocit, že je vše v pořádku. Ovšem po 24 hodinách nastane druhá fáze. Pacient zvrací krev a má i krvavý průjem, protože už jsou postižena játra. Čím později druhá fáze nastane, tím je otrava nebezpečnější a záchrana problematičtější. Pokud se pacienta podaří zachránit, není výjimkou transplantace jater," říká RNDr. Kurka a doporučuje v případě zmíněných gastroenterologických potíží navštívit lékaře. „Pokud k potížím dojde ve velmi brzkém časovém horizontu, zhruba půl hodiny až hodinu po požití hub, většinou jde o dietní chybu. Ale i když se ukáže, že šlo jen o zažívací potíže související například s dietní chybou nebo s požitím hub v kombinaci s alkoholem, jistota, že není ohroženo zdraví a život člověka, je mnohem důležitější."

 

• U všech hřibovitých hub je důležitá dokonalá tepelná úprava.

• Vedle muchomůrky zelené a tygrované mohou být pro člověka nebezpečné i menší druhy bedel.

• Společně se změnou klimatu se k nám dostala houba pavučinec, která obsahuje látky dlouhodobě působící na ledviny. Pavučinec plyšový byl až do roku 1958 považován za jedlý, přitom je to jedna z nejzákeřnějších a nejnebezpečnějších hub.

• Zažívací potíže, ale ne intoxikaci mohou způsobit například holuběnky.

• Samostatnou kapitolou jsou lysohlávky. Ve snaze znásobit halucinogenní účinky, které tyto houby mají, dochází k předávkování, které mívá za následek úmrtí. Toxikologická laboratoř už u pacienta zaznamenala až čtyřnásobek obvyklého množství.

• Praxe je rozmanitá. Zaznamenán je případ 83leté paní s podezřením na intoxikaci lysohlávkami. Ve finále se zjistilo, že soused našel v brambořišti neznámé houbičky. Připravil z nich vaječinu a pozval na ni sousedku. Když dostala halucinace, zavolal rychlou záchrannou službu... Poněkud neobvyklý je i případ člověka intoxinovaného houbami, který se s odstupem dvou let houbami otrávil znovu. A někdy dospělí experimentují na dětech s úvahou, že pokud děti nebudou mít potíže, pustí se do pokrmu oni sami.


×
PředchozíDalší
Načítání