15.05.2013

Endoskopická léčba kraniostenóz

Neurochirurgická klinika FNO je prvním pracovištěm v republice a jedním z mála na světě, které léčbu kraniostenózy provádí také endoskopicky

Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice Ostrava je prvním pracovištěm v republice a jedním z mála na světě, které léčbu kraniostenózy provádí endoskopicky a s následným využitím speciální ortézy. Kraniostenóza, neboli deformace lebky dítěte, k níž dochází z důvodu předčasného srůstu lebečních švů, se v republice ročně objevuje zhruba u 70 dětí. V současné době je touto metodou léčeno šest malých pacientů Neurochirurgické kliniky FNO a oddělení dětské neurologie.

„Endoskopická kraniostenóza je výrazně šetrnější miniinvazivní zásah s mnohem menší ztrátou krve než u klasického způsobu operace. Výhodou je nejen nižší pooperační bolestivost i menší otok, ale především fakt, že výsledky tohoto šetrnějšího způsobu léčby jsou trvalejší,“ konstatuje MUDr. Radim Lipina, Ph.D., zástupce přednosty Neurochirurgické kliniky FNO, a dodává, že ortézu v podobě přilbičky děti snáší velmi dobře.

Cesta MUDr. Lipiny k endoskopickému řešení kraniostenóz vedla přes práci s malými pacienty s polohovými tvarovými abnormitami hlavy. „V posledních letech těchto tvarových abnormit přibývá, z původních 4 procent populace je v současné době 20 procent,“ vysvětluje MUDr. Lipina. „Jde o vedlejší produkt prevence syndromu náhlého úmrtí kojenců. Prevence totiž spočívá v tom, že kojenec spí výhradně na zádech. Maminky se miminka bojí polohovat, takže hlavičky, které v prvních měsících života rostou velmi rychle, nepřirozeně modifikují svůj tvar.“ Tvarové abnormity hlavy začala Neurochirurgická klinika FNO intenzivněji léčit zhruba před třemi lety. Tehdy také nastartovala spolupráci s Ortopedickou protetikou Frýdek-Místek, která malým pacientům s tvarovými abnormitami hlavy, v danou chvíli jich je zhruba 150, vyrábí ortézy v podobě přilbiček. Špičková spolupráce Neurochirurgické kliniky FNO a Ortopedické protetiky Frýdek-Místek vyústila ve vytvoření výzkumného pracoviště, které se začalo zabývat možností endoskopického řešení kraniostenóz. V listopadu 2012 pak MUDr. Lipina absolvoval stáž na klinice v San Antoniu, která má s endoskopickým řešením kraniostenóz dlouholeté zkušenosti.

„Endoskopická léčba, která je hrazena ze zdravotního pojištění, spočívá v tom, že z malého řezu na hlavičce je pod kontrolou endoskopu resekován lebeční šev. To samo o sobě by však nestačilo, protože šev by opět rychle srostl. Proto je třeba aplikovat zmíněnou ortézu, která - podobně jako u polohových abnormit - stimuluje správný růst lebky,“ pokračuje MUDr. Lipina a upozorňuje, kraniostenóza je endoskopicky řešitelná do 10 měsíců věku dítěte, ideální je věk tří měsíců. Pak už je třeba přistoupit ke klasické operaci. Věk malých pacientů FNO se při operaci pohyboval mezi 3 až 8 měsíci. Osm měsíců bylo v době endoskopického zákroku také Honzíkovi z Českého Těšína, jehož rodiče na pravděpodobnost srostlého švu upozornila dětská lékařka. „Teď má syn měsíc po operaci a kontrola ukázala, že hlavička už změnila tvar k lepšímu,“ usmívá se Honzíkův otec René Šlezinger. „Trochu jsme se zákroku obávali, ale teď jsme nadmíru spokojeni. Jak s přístupem odborníků ve fakultní nemocnici, tak se stále se zlepšujícím stavem syna. Je mnohem pohyblivější, má nesrovnatelně větší elán než před operací. Helmička, kterou nosí 23 hodin denně, mu vůbec nepřekáží, dokonale si na ni zvykl.“ René Šlezinger počítá s tím, že jeho syn bude ortézu nosit 10 měsíců, během nichž bude ortéza třikrát vyměněna. „Tu první, korekční, nosí dítě 8 týdnů. Druhou, hyperkorekční, má tři měsíce. Nejdéle nosí tzv. udržovací ortézu,“ objasňuje MUDr. Lipina a zdůrazňuje nutnost spolupráce s rodiči. „Je třeba, aby pochopili, že je nezbytné projít celým procesem a nezastavit jej u první helmičky. Někteří rodiče, kterým se upravující se tvar hlavy dítěte zamlouvá, totiž už dál nechtějí pokračovat.“

Kontrola úspěšnosti endoskopického zásahu probíhá pomocí speciálního 3D optického skeneru, který jako jediný v republice naprosto detailně zpracuje všechny údaje v digitalizované podobě i s 3D modelem. Odborníci FNO jej proto začali využívat i k sledování pacientů po klasickém operačním řešení kraniostenózy.

FNO