Ve Fakultní nemocnici Ostrava v pátek proběhne Den dárců orgánů

V pátek 15. října 2010 se koná ve Fakultní nemocnici Ostrava pod záštitou Transplantačního centra FNO Den dárců orgánů. V České republice probíhá tento den, který spadá na sobotu 16. října a je vyhlašován Evropskou komisí (EDQM), poprvé, jeho tradice v Evropě však sahá do roku 1990.

„Jedním z cílů této akce je informovat veřejnost o možnostech dárcovství a transplantací orgánů a zvýšit povědomí o této problematice,“ říká MUDr. Jiří Samlík, primář Transplantačního centra FN Ostrava. Toto centrum, které vzniklo v roce 1992, je jedním ze sedmi specializovaných pracovišť České republiky, jež jsou oprávněna k uskutečňování transplantačního programu. Mimochodem, pacient, kterému zde byla jako prvnímu transplantována ledvina, žije dodnes plnohodnotným životem…

„Veřejnost se v rámci pátečního Dne dárců orgánů například dozví, že jeden zemřelý dárce orgánů může zachránit až šest lidských životů. I přes velký medicínský pokrok je však stále nedostatek orgánů potřebných k transplantaci, tedy orgánů potřebných pro záchranu lidských životů.“ Jen v Evropě je zařazeno na čekací listinu více než 50 tisíc lidí. Každý den umírá 12 z nich, protože není k dispozici vhodný orgán. V České republice čekalo k 31. 8. 2010 na transplantaci srdce 73 lidí, na plíce 41, játra potřebovalo 72 čekatelů, slinivku břišní 61 a ledviny dokonce 659 pacientů.

„Například transplantace ledviny je nejúčinnější léčbou chronického selhání ledvin, v porovnání s dialyzační léčbou výrazně prodlužuje předpokládanou dobu přežití,“ vysvětluje MUDr. Samlík. „V první řadě je důležité zjistit reálné možnosti příbuzenské transplantace, která je jednoznačně nejvýhodnější, ale bohužel ne vždy možná. Celorepublikový průměr je zhruba tři příbuzenské transplantace na 1 milion obyvatel. Tento průměr naše transplantační centrum mírně převyšuje. Pokud však není příbuzenská transplantace možná, je pacient zařazen do tzv. waiting listu.“

Kvalita života dárce je přitom velmi dobrá. „Je prokázáno, že pro kvalitní život jedna ledvina absolutně stačí. Po odebrání ledviny je pod pravidelným lékařským dohledem, jeho zdravotní stav je sledován pečlivěji než u běžného člověka. Díky tomu se často podaří v ranném stádiu zachytit a léčit jiná onemocnění, která by jej v jiném případě mohla ohrozit na životě. Například ve Spojených státech výzkum ukázal, že dárci orgánů se dožívají vyššího věku, než běžná populace. Je to dáno právě tím, že jsou více sledováni,“ říká MUDr. Samlík. Po odebrání ledviny se dárce do běžného života zařadí většinou během 3 až 4 týdnů od operace.

Darování orgánů žijícím dárcem se týká transplantací ledviny, ostatní orgány však pocházejí ze zemřelých dárců, u nichž byla prokázána smrt mozku v důsledku poranění či nemoci. V České republice se uplatňuje princip předpokládaného souhlasu s posmrtným darováním orgánů. Každý dospělý člověk, který za svého života neuplatní písemný nesouhlas s posmrtným odběrem orgánů, je tedy automaticky považován za osobu souhlasící s dárcovstvím.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava byl v roce 2002 proveden v rámci republiky vůbec první úspěšný laparoskopický odběr ledviny od živého dárce, nyní jsou zde všechny odběry u příbuzenských transplantací prováděny laparoskopicky. Jen v roce 2009 realizovali zdejší odborníci celkem 38 transplantací ledvin, z toho pět příbuzenských, a 15 odběrů orgánů.

 

×
PředchozíDalší
Načítání