Rychlý kontakt (ústředna) 597 371 111

597  371  111 - 738  141  111
TESTOVÁNÍ - 703 168 466
OČKOVÁNÍ - 704  682  540

Kontakt

Ordinační doba

Umístění

Pracoviště

Jaterní onemocnění v souvislosti s alkoholem se projevuje u stále mladších lidí

Zhruba čtvrtina populace není fyzicky a psychicky vybavena na požívání alkoholu a alkohol je pro ni rizikový. Znamená to, že tito lidé nejenže mají sklon k alkoholismu, ale jejich organismus ani nedokáže alkohol zpracovat, takže dochází k poškození vnitřních orgánů, především jater. Mezi těmito 25 % je velká skupina těch, kteří jsou na alkoholu závislí proto, že mají geneticky málo citlivé receptory pro příjemné pocity. Citlivost receptorů se ale po požití alkoholu zvýší a konzument se cítí „blaženě“. Při opakovaném podávání alkoholu opět citlivost receptorů klesá, a proto tito lidé mají tendenci zvyšovat dávky alkoholu a pijí ve větším množství. Menší skupina alkoholem poškozených jedinců nemá sníženou citlivost mozkových receptorů, ale u lidí, kteří do této skupiny patří, i malé množství alkoholu poškozuje játra, slinivku břišní nebo jiné orgány. Podle odborníků jde o určitou formu alkoholismu, protože tito lidé pijí, byť vědí, že alkohol jim ničí zdraví. Jedinci, kteří patří do zmíněné čtvrtiny populace a u nichž se projevilo jaterní onemocnění, se stávají pacienty Hepatologické ambulance Interní kliniky FNO.

Zhruba 30 až 40 % pacientů, kteří k nám docházejí, má problém s játry právě kvůli požívání alkoholu. Nelze specifikovat, jaké množství alkoholu je pro konkrétního jedince škodlivé, jde o individuální záležitost,“ konstatuje smutná fakta MUDr. Martin Rydlo, PhD., specialista Hepatologické ambulance. „Nejprve samozřejmě musíme vyloučit jiná jaterní onemocnění a provést komplexní vyšetření, abychom zjistili celkový stav organismu pacienta. Teprve pak stanovíme postup léčby. Pokud k poškození jater došlo následkem požívání alkoholu, je velmi důležitá ochota pacienta s námi spolupracovat. Je-li schopen zvládnout nepít alkohol, má šanci. Prognóza je v tomto případě velmi dobrá i u pokročilých jaterních onemocnění. Pokud rozum nedostane, dobrovolně tím zkracuje svůj život. Od prvních závažných obtíží způsobených jaterním onemocněním vztahujícím se k alkoholu to většinou bývá pět let. Jde však o individuální situace, kde záleží na celkové kondici člověka, takže tato doba může být podstatně delší i kratší.“

Potíže s játry se mimo jiné projevují průjmy, ranním zvracením a zažívacími obtížemi. „Pacienti jsou si většinou vědomi, že jejich problémy souvisejí s požíváním alkoholu, ale málokdy jsou ochotni to přiznat veřejně. Obyčejně tvrdí, že požívají alkohol jen příležitostně nebo že mají vše pod kontrolou. Ale to, že vydržel dva týdny nepít, neprohlásí člověk, který s alkoholem problémy nemá…,“ pokračuje MUDr. Rydlo a zdůrazňuje, že špatný zdravotní stav lidí závislých na alkoholu provázejí i psychické změny a změny charakteru. „Tito lidé neplní sliby, jsou nespolehliví, litují se, jsou nadměrně žárliví. Mnohdy se tyto rysy objevují i u těch, o jejichž závislosti na alkoholu jejich okolí neví, protože nemocní svůj problém důsledně tají.“

Odborníci Hepatologické ambulance Interní kliniky FNO pacienty pravidelně sledují, díky přesným testům dokáží mimo jiné zjistit, zda pacient, který má abstinovat, alkohol opravdu nepožívá. „Nejde o to, že nepije dva tři dny před vyšetřením. Umíme prokázat, že pil alkohol třeba před dvěma týdny,“ upozorňuje MUDr. Rydlo s tím, že velmi důležitou roli v okamžiku, kdy se pacient chce začít léčit a chce abstinovat, hraje rodina. „Bez tohoto zázemí jsou jeho šance na vyléčení minimální.“ Stejně tak důležitá je ovšem rodinná anamnéza. Pokud rodiče prakticky denně požívají alkohol, mladý člověk to pak považuje za zcela normální. „Ale abych byl objektivní, alkoholici se rekrutují i z rodin, které nepijí. Mnohdy totiž záleží také na tom, jak se člověk cítil po prvním požití alkoholu. Pokud dobře, pak má tendenci tuto zkušenost opakovat, jít dál, dávky zvyšovat a požívat alkohol častěji, například v napjatém životním období.“

V posledních letech počet lidí s nemocnými játry roste, podle odborníků je to však dáno především mnohem přesnější diagnostikou. „Znepokojující však je, že jaterní onemocnění v souvislosti s alkoholem se projevuje u stále mladších lidí. V naší ambulanci byl nejmladším pacientem 19letý člověk,“ doplňuje MUDr. Rydlo, který tento fakt považuje za velmi znepokojující.

Alkohol však nemá na lidský organismus jen škodlivé účinky… Zatímco pro čtvrtinu populace představuje alkohol v jakémkoliv množství nebezpečí a reálnou újmu na zdraví, na 75 % lidí má alkohol požívaný v malém množství pozitivní účinky. „Jde především o ty, kteří nemají tendenci tuto konzumaci přehánět, jejich játra jsou nepoškozena, nepožívají léky, které jsou s přijímáním alkoholu neslučitelné, a na jejichž zdravotní stav nemá alkohol devastující účinky,“ říká MUDr. Rydlo. Průzkumy dokonce prokázaly, že nejlepší zdravotní stav, dokonce lepší než abstinenti, mají mírní pijáci alkoholu. Co se skrývá za slovy „mírný piják“? „Jsou to lidé, kteří denně nepřekročí dávku 30 g alkoholu, nemají onemocnění centrálního nervového systému a nemají zakázáno pít alkohol. Pokud 30 g alkoholu denně pije člověk, který se léčil z alkoholismu, je to samozřejmě špatně!“ vysvětluje MUDr. Rydlo. Uvedená dávka představuje zhruba dvě až tři deci vína (nezáleží na tom, zda bílého nebo červeného) nebo jednu větší štamprli tvrdého alkoholu, popřípadě půllitr piva, u žen by mělo jít o dávky menší (asi dvoutřetinové).

 A jak člověk zjistí, do které z uvedených skupin patří? „To nelze dopředu říci,“ uzavírá MUDr. Rydlo. „Proto všeobecně platí, že alkohol by měl člověk požívat opravdu jen v malých dávkách a v případě potíží ihned navštívit lékaře.“