Informace pro rodiče

BONDING A PÉČE O NOVOROZENCE PO PORODU

Každá matka a její dítě si již v těhotenství budují vzájemný vztah, který se plně rozvine bezprostředně po porodu. Za bonding můžeme označit proces, kdy se bezprostředně po porodu utváří vztah mezi maminkou a miminkem. Plný bonding, tedy kontakt kůže na kůži – skin to skin, lze nejlépe realizovat při porodu donošeného miminka s dobrou poporodní adaptací. Optimální trvání kontaktu skin to skin je 2 hodiny po porodu. V případě jakýchkoliv odchylek od normy (nedonošenost, ztížená poporodní adaptace apod.) je zapotřebí kontakt novorozenec s rodiči přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu miminka.

Podmínky k realizaci plného bondingu:

• Fyziologický porod, tj. přirozenou cestou nebo
• Plánovaný císařský řez
  • Akutní císařský řez, vakuumextrakce (tj. porod za pomocí „přísavného zvonu“) nebo forceps (tj. porod kleštěmi) - nepatří mezi fyziologické porody, vždy je nutné posoudit zdravotní stav dítěte a matky
• Novorozenec s dobrou adaptací na zevní prostředí
• Novorozenec bez známek vrozené vývojové vady
• Monitorování miminka pomocí pulsního oxymetru
• Doprovodná osoba matky na porodním sále

Výhody bondingu:

• Utváření citového vztahu
• Podpora tvorby mateřského mléka
• Udržení tělesné teploty miminka
• Možnost dítěte přisát se k prsu

Průběh bondingu:

Spontánní porod

Porod císařským řezem

U novorozenců porozených císařským řezem se základní ošetření provádí na reanimačním boxe, který bezprostředně sousedí s operačním sálem. V případě dobré poporodní adaptace a bdělosti maminky je miminko po ošetření mamince ještě na operačním sále ukázáno, dle zdravotního stavu dítěte a maminky je rovněž umožněn kontakt skin to skin. Poté je miminko umístěno na observační box Stanice novorozenecké.

Po přeložení matky z operačního sálu na gynekologickou JIP nosíme děťátko matce přikládat k prsu. Cílem je zajistit časný a plnohodnotný kontakt maminky s dítětem i u rodiček po císařském řezu. Zásadní okolností, podle které se řídí forma a délka tohoto prvního kontaktu, je vždy aktuální zdravotní stav maminky a dítěte. V co možná nejkratší době po porodu dětský lékař informuje maminku o zdravotním stavu novorozence.

Maminky s doprovodem mohou být po císařském řezu i s dítětem přeložené na Oddělení rizikového těhotenství, kde může probíhat bonding, a to až 24 hodin po porodu. Kontakt skin to skin je realizován matkou nebo otcem/doprovodem. Dítě je zde pravidelně kontrolováno dětskou sestrou nebo porodní asistentkou. V dalším období (po ukončení bondingu nebo po odchodu doprovodu z oddělení rizikového těhotenství) je miminko přeloženo na Stanici novorozeneckou. Maminka je přeložena na Oddělení šestinedělí dle aktuálního zdravotního stavu.

Jakmile bude maminka přeložena z gynekologické JIP nebo z Oddělení rizikového těhotenství na Oddělení šestinedělí, může pokračovat její hospitalizace společně s dítětem na pokoji rooming in. Za samozřejmou považujeme pomoc s péčí o dítě dle přání maminky nebo jejího aktuálního zdravotního stavu.

Porod nedonošeného novorozence

V případě narození nedonošeného novorozence nebo novorozence se ztíženou poporodní adaptací jsou možnosti bondingu bezprostředně po narození omezené, protože dítě vyžaduje vysoce specializovanou péči. Délka kontaktu skin to skin je tedy značně závislá na aktuálním zdravotním stavu dítěte a zhodnocení poporodní adaptace.

Lehce nedonošení novorozenci jsou po porodu převezeni na Stanici intermediární péče, kde je pro ně zajištěna přiměřená léčebná a ošetřovatelská péče. Těžce nedonošeným nebo nemocným dětem je přímo na porodním sále bezprostředně poskytnuto nezbytné ošetření a následně jsou transportovány na Jednotku intenzivní a resuscitační péče, kam mohou rodiče docházet své děti navštěvovat kdykoliv během dne.

V případě jakýchkoliv komplikací u novorozence v poporodním období je vždy připraven erudovaný tým lékařů a sester, kteří mohou okamžitě zasáhnout a pomocí špičkového vybavení stabilizovat zdravotní stav děťátka. Všechny porodní pokoje jsou vybaveny resuscitačními vyhřívanými lůžky pro novorozence.

Rodný list dítěte vyřídíte v úředních dnech na matrice, která je spádová pro porodnici, kde se miminko narodilo.

Pro děti narozené ve FNO je spádová matrika v 2. poschodí Úřadu městského obvodu Poruba, Klimkovická 55/28. Podrobné písemné pokyny k vyřízení rodného listu obdržíte na porodním sále FNO nebo si je můžete vyhledat na internetových stránkách Úřadu městského obvodu Poruba.

Jestliže se miminko narodilo v jiné porodnici, obdržíte tam informace o spádové matrice.

Po vyřízení rodného listu prosíme o jeho předložení sestře na oddělení, kde je děťátko hospitalizováno, k doplnění rodného čísla, případně k ověření změny jména nebo příjmení miminka.

• Registrovat dítě u zdravotní pojišťovny musí zákonný zástupce dítěte do 8 dnů od narození.
• K registraci u zdravotní pojišťovny budete potřebovat vystavený rodný list dítěte. Jestliže nebudete mít rodný list dítěte do 8 dnů od narození dítěte k dispozici, zaregistrujete dítě u zdravotní pojišťovny co nejdříve po obdržení rodného listu.
• Do doby registrace je dítě pojištěno ve stejné pojišťovně, u které je registrována matka.
• U této pojišťovny budete registrovat i své dítě.
• Změna zdravotní pojišťovny je možná pouze k 1. dni pololetí. Tuto změnu je však nutné vyřídit nejméně 3 měsíce před požadovanou změnou zdravotní pojišťovny.

• Před nástupem do porodnice si vyberte praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) a ověřte si, zda bude moci dítě převzít do své péče.
• Jestliže nemáte zajištěného PLDD před nástupem do porodnice, je potřeba jej zajistit v průběhu hospitalizace.
• Matka nahlásí jméno PLDD dítěte sestře.
• Po propuštění z porodnice předává novorozence do péče PLDD.
• Před propuštěním dítěte z porodnice je vhodné se telefonicky domluvit s PLDD na návštěvě novorozence.
• Zprávu o novorozenci dostává maminka při propuštění z porodnice. Tuto zprávu předá PLDD.
• Při hospitalizaci dítěte na JIRP nebo Stanici intermediární péče dostává maminka prozatímní propouštěcí zprávu miminka. Konečná propouštěcí zpráva a zpráva o novorozenci je zaslána poštou PLDD, kterého maminka nahlásila sestře na oddělení.

Oddělení neonatologie zprostředkovává zápůjčku monitorů dechů pro novorozence Nadace křižovatka

Výpůjční doba:
Pondělí – Pátek (mimo svátky): 6:30 – 11:30, případně dle telefonické domluvy

Kontaktní místo:
Sekretariát Oddělení neonatologie, přízemí Pavilonu péče o matku a dítě

Kontaktní osoba:
Ing. Jana Binarová, telefon: 597 371 404

Minimální doba zápůjčky je 6 měsíců.

Celoplošný screening novorozenců se provádí u všech novorozenců, ve všech porodnicích.
Jedná se o vyšetření, které slouží k odhalení a případnému zahájení léčby závažných nemocí u dětí. Tento screening je v České republice upraven legislativně.

Laboratorní screening:

• Provádí se odběrem krve z patičky a následným vyšetřením suché kapky krve.
• Odběr je proveden v období mezi 48. a 72. hodinou po porodu.
• Cílem laboratorního screeningu je včasné odhalení závažných metabolických nebo hormonálních onemocnění, na která nelze přijít jiným způsobem a poté zahájit včas léčbu, která zabrání trvalému postižení takto nemocných dětí.
• V současné době se vyšetřuje 18 onemocnění (metabolické, hormonální, genetické). Nejznámějšími vyšetřovanými hormonálními chorobami jsou vrozená hypotyreóza a kongenitální adrenální hyperplazie, nejznámějším vyšetřovaným metabolickým onemocněním je fenylketonurie. Dále se v rámci laboratorního screeningu vyšetřuje geneticky podmíněné onemocnění - cystická fibróza.

Další screeningová vyšetření:

• Klinické vyšetření kyčlí ortopedem
• Screening vrozeného zákalu čočky
• Vrozená forma syphilis (z pupečníkové krve)

Na našem pracovišti provádíme „pod jednou střechou“ také další screeningová vyšetření, která se standardně neprovádí ve všech porodnicích ČR. Všechna tato screeningová vyšetření jsou bezplatná.

• Ultrazvukové vyšetření kyčlí ortopedem
  • Jeho provedení v porodnici oddálí další návštěvu dítěte u ortopeda až na 6. - 9. týden života dítěte. Pokud není tento ultrazvuk kyčlí proveden po narození v porodnici, je nutno navštívit ortopedickou ambulanci již ve 3 týdnech života.
• Ultrazvukový screening vrozených vad ledvin a vývodných močových cest
  • Provádí se nejdříve 48 hodin po porodu
• Screening sluchu
  • Cílem screeningu sluchu u novorozenců je včasný záchyt vrozené poruchy sluchu u dětí a zajištění případné následné péče tak, aby se zamezilo opoždění rozvoje řeči a psychomotorického vývoje u těchto dětí. Vyšetření je neinvazivní a nebolestivé. Provádí se nejdříve 24 hodin po porodu.
• Ultrazvuk mozku
  • Provádí se v případě instrumentálního porodu (tj. při použití vakuumextraktoru či kleští) nebo jiného rizika v poporodním období (předčasný porod, kříšení miminka po porodu)
• Screening kritických vrozených srdečních vad
  • Provádí se neinvazivním měřením saturace krve kyslíkem pomocí čidla nalepeného na pravou ručičku a nožičku. Vyšetření je nebolestivé a provádí se zpravidla před propuštěním miminka.

Výsledky screeningových vyšetření:

• O výsledcích screeningových vyšetření budete informováni během hospitalizace dítěte.
• Výsledek laboratorního screeningu je dostupný s odstupem času. V případě pozitivního výsledku jsou rodiče kontaktování příslušnou laboratoří přímo nebo prostřednictvím praktického lékaře pro děti a dorost. Negativní výsledek není rodičům hlášen.

Prevence krvácení u novorozenců, způsobené nedostatkem vitamínu K, je součásti běžné péče o novorozence. Nedostatek vitamínu K je způsoben nedostatečným přenosem od matky přes placentu k plodu a jeho nedostatečnou tvorbou v prvních týdnech života dítěte.

Prevence krvácivé nemoci novorozenců spočívá v podání vitamínu dítěti aplikací injekce do svalu nebo podáním ústy.

Na našem oddělení se maminky donošených novorozenců mohou rozhodnout, jakou formu podání u dítěte upřednostní.

Vitamín K aplikovaný do svalu:

• Dítěti je aplikován vitamín injekcí do stehna.
• Aplikace je provedena při první očistě novorozence v období 2 – 6 hodin po porodu.
• Injekce je jednorázová, podání vitamínu K se nemusí v dalších dnech opakovat.
• Děťátko může pocítit krátkou bolest.
• Aplikace je bezpečná i u dětí, které by mohly trpět malabsorpcí (poruchou vstřebávání ve střevě).

Vitamín K aplikovaný ústy:

• Dítěti je podán vitamín formou kapek.
• Kapky jsou podány v období 2 – 6 hodin po porodu.
• V podání kapek je nutné pokračovat 1 x týdně do 12 týdnů věku dítěte. S praktickým lékařem pro děti a dorost se domluvíte, zda budete za účelem podání vitamínu K docházet do ordinace nebo zda jej budete podávat dítěti doma sami.
• Při podání kapek nepociťuje dítě bolest, jako je tomu u injekčního podání.
• Účinnost se snižuje, jestliže by dítě trpělo malabsorpcí (poruchou vstřebávání ve střevě) nebo opakovaně zvrací.

Pro rodiče nezralých novorozenců jsme připravili edukační program. Našim cílem je poskytnout rodičům informace nutné ke zvládnutí péče o nezralé novorozence.  Informace budou doplněny i praktickým nácvikem vybraných činností. Rodiče budou včas informování o termínech a místu edukačních lekcí, a to prostřednictvím letáků na JIRP pro novorozence, Stanici intermediární péče a oddělení šestinedělí. Účast je zcela dobrovolná a bezplatná.  Lekce budou vedeny sestrami, laktační poradkyní, fyzioterapeutkou.

V jednotlivých edukačních lekcích se budeme věnovat těmto tématům:

• Rozdíly mezi nezralým a zralým novorozencem, projevy nezralého novorozence
• Manipulace s mateřským mlékem, kojení, laktační poradenství
• Manipulace s novorozencem, klokánkování
• Hygienická péče, masáže novorozence
• Resuscitace kojence

Pojmem vývojová péče označujeme péči, která je zaměřena na podporu správného vývoje novorozence. Časté označení NIDCAP pro tuto péči vychází z anglického Newborn Individualized Developmental Care and Assessment Program. S vývojovou péčí se můžete setkat na JIRP pro novorozence a Stanici intermediární péče.

Prvky vývojové péče

• Kontakt s rodiči  a zapojení rodičů do péče

  Rodiče patří k dítěti, proto usilujeme o co nejčasnější kontakt rodičů s dítětem. Na miminko působí pozitivně blízký kontakt s matkou, který jim poskytuje klokánkování. Není-li klokánkování možné ze zdravotního důvodu dítěte, můžete jej nahradit fyzickým kontaktem formou hlazení miminka. Dle aktuálního zdravotního stavu děťátka Vás sestra naučí miminko přebalovat, měřit mu tělesnou teplotu, pečovat o kůži, polohovat, nakojit nebo nakrmit miminko alternativním způsobem.  Budete rovněž seznámeni s prvky bazální stimulace, které můžete do péče o miminko zařadit. Do péče o dítě se můžete zapojit také tehdy, je- li miminko v inkubátoru. Během péče o dítě se naučíte rozpoznat signály, kterými děťátko dává najevo spokojenost, únavu, bolest apod. Porozumění těmto projevům můžete využít v načasování péče o dítě nebo správnému reagování na potřeby miminka. Ideální pro vývoj nezralého novorozence je co nejčasnější společný pobyt maminky s dítětem. Na Stanici intermediární péče máme plně vybavené pokoje pro poskytování vývojové péče během společného pobytu matky se svým nedonošeným dítětem. Lékař s Vámi probere možnosti a vhodné načasování tohoto pobytu.

   

• Eliminace hluku

  Nezralí novorozenci by měli být chráněni před nadměrným hlukem. Zdrojem hluku bývá nejen hlasitý hovor, ale také zvonění mobilních telefonů, hlasité alarmy přístrojů, odkládání předmětů na inkubátor, opírání se o inkubátor nebo klepání na okýnka inkubátoru. Všechny tyto zdroje hluku se snažíme co nejvíce omezit.  Není však naší snahou vytvořit pro dítě prostředí bez jakýchkoliv zvuků. Je vhodné, abyste na miminko promlouvali tlumeným, klidným hlasem. Budete-li chtít děťátku číst pohádky, rádi Vám na oddělení zapůjčíme knihy. Pro zklidnění miminka je možné pouštět mu relaxační hudbu.

  Na boxech pro miminka jsou umístěny monitory hluku. Zeleně svítící obrys ucha signalizuje miminky dobře tolerovanou úroveň hluku.

• Regulace světla

  Inkubátor miminka je krytý přehozem, který brání dopadu přímého světla na děťátko.  Na boxech jsou rovněž zatažené žaluzie, abychom zajistili přítmí i pro miminka umístěna na vyhřívaném lůžku.  Je – li nutné ošetřovat dítě pod světelným zdrojem, zdravotnický personál chrání oči nezralého miminka dečkou, polohovací rukavičkou nebo přetažením čepičky přes oči miminka. Stejným způsobem chráníme oči miminka po očním vyšetření, pro které je nutné miminku zajistit pomocí očních kapek mydriázu (rozšíření zornic).

• Eliminace stresu

  Nedonošená miminka reaguji často, z důvodu nezralé nervové soustavy, nepřiměřeně na vnější podněty. Proto je nezbytné, abychom jim dopřáli dostatek času pro nerušený spánek.  Budete-li se chtít zapojit do zmírnění bolesti při odběrech krve nebo jiném zákroku, který musí být u miminka proveden, ošetřující sestra Vám ukáže, jakým způsobem se můžete na této aktivitě podílet.

• Plánování péče

  Abychom zajistili dostatečně dlouhý a nerušený spánek u Vašeho dítěte, bude s Vámi ošetřující sestra nebo lékař plánovat čas klokánkování nebo péče, kterou budete miminku poskytovat.  V případě, že se nebudete moci v dohodnutém čase z nějakého důvodu dostavit, můžete tuto změnu nahlásit personálu telefonicky.

Na našem oddělení pracujeme s konceptem Bazální stimulace. Cílem tohoto konceptu je podpora vnímání svého těla a své identity, navázání komunikace se svým okolím, zvládnutí orientace v prostoru a čase a zlepšení funkcí organismu v oblasti psychomotorického vývoje. Tento koncept vychází z poznatků, které plod získal již během nitroděložního života a to v oblasti somatické, vestibulární a vibrační. Uplatňuje se zejména u novorozenců oddělených od matky ze zdravotního důvodu miminka.

Iniciální dotek

V konceptu bazální stimulace se uplatňuje iniciální dotek. Tímto dotekem dáváme miminku najevo svou přítomnost. Iniciální dotek se u novorozenců provádí na hlavičce. Z toho důvodu, že v děloze byla často hlava místem intenzivního tlaku na děložní stěnu a také během porodu byl tento tlak na hlavičku velmi intenzivní. Je vhodné, abyste se miminka jakmile přijdete, dlaní vždy dotkli na tomto místě a také se tohoto místa dotkli, když odcházíte. Dotek musí být klidný, provedený celou plochou ruky s mírným tlakem na hlavičku. Stejně tak to provádí i ošetřující a lékařský personál při péči o vaše dítě. Jestliže má dítě pohmožděnou hlavičku po porodu, můžete se s personálem dohodnout na jiném místě pro iniciální dotek.

Klokánkování

Velmi využívaným prvkem Bazální stimulace u nezralých novorozenců je „klokánkování". Jedná se o techniku, při které se miminko oblečené pouze do plenkových kalhotek, položí na nahý hrudník mezi prsa maminky, popřípadě otce. Při klokánkování mají děti stabilnější srdeční rytmus, pravidelněji dýchají, jsou lépe okysličené, tělesná teplota méně kolísá, děti méně pláčou, dělají méně trhavých nekoordinovaných úlekových pohybů. Vnímají váš hlas a tlukot vašeho srdce, čímž dochází k drobným vibracím a tak k povzbuzení vibračního vnímání děťátka. Je vhodné, abyste s vaším dítětem komunikovali tak, jak tomu bylo v době těhotenství (maminky čtou, zpívají a povídají svým miminkům). Klokánkování je metoda, která přibližuje maminky k jejich nedonošeným nebo příliš malým dětem. Určitě se jí nemusíte bát, po celou dobu bude vaše miminko sledováno nejen sestřičkou, ale i monitorem. Klokánkování může trvat různě dlouho, jeho délka se odvíjí především od zdravotního stavu novorozence.  Doporučená minimální doba klokánkování je 60 minut.

Polohování 

K polohování novorozence využíváme různé pomůcky (Neobed pelíšky, podkovy, dekuby, deky, ruce ZAKY), které umožňují dítěti vnímání svého těla a navozují mu pocit bezpečí a uvolnění, který mělo již v děloze. Nejčastěji děti ukládáme do polohy „hnízdo" tak, aby polohovací pomůcky mapovaly obrys těla. Každý inkubátor je rovněž překryt textilií, která miminku dodává dostatek temna a izolace od okolí.

Koupel

Další využívanou metodou je zklidňující a povzbuzující koupel. Celková zklidňující koupel se provádí otíráním kůže ve směru růstu chloupků na těle i na končetinách směrem od hlavičky a slouží k celkovému uvolnění organismu.

Opačným typem koupele je povzbuzující koupel, která se provádí u dětí, u kterých potřebujeme zvýšit jejich aktivitu. Provádí se otíráním kůže proti směru růstu chloupků směrem k hlavičce.

Pokud to zdravotní stav vašeho děťátka vyžaduje, používáme masáže napomáhající ke stimulaci dýchání.

Na našem oddělení volíme přirozené zaschnutí a samovolné odpadnutí pupečního pahýlu.  Tento postup nevyžaduje zvláštní péči.

• Nesnažte se sejmout svorku z pupečního pahýlu.
• Dbejte na to, aby svorka zůstala nad okrajem plenky a aby oblečení netlačilo na svorku a nezpůsobilo tak případný otlak na kůži pod svorkou.
• Pupeční pahýl není nutné dezinfikovat.
• Po odpadnutí pupečního pahýlu (6. – 14. den po narození) není nutná zvláštní péče ani omezení. Miminko se může koupat, jizvu lze po koupání jednorázově otřít dezinfekcí (60% líh).
• V případě zarudnutí, hnisavé sekrece nebo krvácení z pupečního pahýlu, jeho okolí nebo z jizvy po odpadnutí pupečního pahýlu můžete použít dezinfekci (60% líh). Informujte o tom co nejdříve praktického lékaře pro děti a dorost.

Budete-li si přát, může být pupeční pahýl děťátku snesen odstřižením během hospitalizace. Předpokladem je dostatečně zaschlý pupeční pahýl. Tento postup vyžaduje omezení koupání miminka 24 hodin po odstranění pupečního pahýlu.

• Pro správný vývoj novorozence je velmi důležitý způsob manipulace během běžných denních aktivit. Veškerou manipulaci s miminkem je nutné provádět pomalu, plynule a opatrně tak, aby mělo miminko dostatek času vyrovnat se se změnou působení gravitace. Před jakoukoliv manipulací s dítětem je vhodné provést stabilizaci pomocí jemného tlaku na hrudníček se současným přiložením dlaně na hlavičku miminka (iniciální kontakt) a tak připravit miminko na změnu polohy.
• Pro správný vývoj dítěte je nezbytná rovnoměrná stimulace dítěte z obou stran jeho těla. Jestliže umístění postýlky neumožňuje přístup k děťátku z obou stran, je vhodné měnit v  pravidelných intervalech pozici hlavy a nožiček ležícího miminka v postýlce. Hračky ukládáme v postýlce do zorného pole miminka, tedy do vzdálenosti 20 – 25 cm před obličej, nikoliv za hlavičku děťátka.
• Matrace v postýlce nemá být bezdůvodně  - nakloněna. Při sklonu matrace bude miminko zapojovat břišní svaly, což není žádoucí. Veškeré polštáře, peřinky nebo polohovací pomůcky, které podkládáme pod tělo miminka, nesmí bránit kontaktu dítěte s matrací, aby mohlo vnímat hranice svého těla.
• Naši snahou při polohování miminka na záda je udržení ručiček ve středu těla a podložení nožiček tak, aby byl zachován pravý úhel v kyčelním kloubu.
• Na bříško se miminko polohuje pouze tehdy, je-li pod dohledem dospělé osoby. Poloha na bříšku je doporučována alespoň 7 – 10 x denně po krátkou dobu. V této poloze se musí střídat natočení hlavičky doprava a doleva. Ručičky jsou v této poloze umístěny vedle hlavičky. Vzhledem k tomu, že poloha miminka na bříšku v době spánku souvisí se zvýšeným výskytem syndromu náhlého úmrtí kojence, nikdy neukládáme miminko na bříško ke spánku.
• V poloze na boku musí být podložena nožička, která je výše, tak, aby zůstala vodorovně s podložkou. Toto podložení zabrání špatnému vývoji kyčelního kloubu. V této poloze musí být zajištěna stabilita miminka, aby se nemohlo samo přetočit na bříško.
• Při manipulaci s miminkem je důležité dbát na udržení symetrie jeho těla, aby byla brada, hrudní kost a spona stydká v ose. Hlavičku dítěte je nutné polohovat na obě strany, abychom zabránili nežádoucí změně tvaru hlavičky a preferencí jedné ručičky. Pravidelné střídání chování dítěte na obou rukou pečovatele zabrání jednostrannému rozvoji dítěte.
• Při nošení miminka v náručí je nezbytné udržovat hlavičku výše než zadeček a zabránit záklonu hlavičky. Dostatečná podpora hlavičky dítěte musí být zajištěna při jakékoliv manipulaci. Při přebalování nebo oblékání miminka není žádoucí zvedat nožičky nad úroveň hlavy, ale veškerou manipulaci s dítětem provádět přes polohu na boku. Také zvedání a pokládání novorozence je vhodné provádět přes polohu na boku a v každém okamžiku udržet hlavičku výše než zadeček.
• Správný vývoj dítěte lze podpořit také vhodným oblečením. To by nemělo omezovat spontánní pohybovou aktivitu miminka.
• Při neklidu děťátka lze vymezit jeho prostor zavinutím do peřinky. Toto opatření však musí umožňovat volné dýchání miminka a zajistit správnou pozici jeho těla.

Kůže novorozence je citlivá a jemná. Z tohoto důvodu je vhodná šetrná péče o pokožku.

• Mázek

Po porodu je provedena pouze nezbytná očista kůže novorozence od krve. Mázek se odstraňuje pouze z rizikových míst (kožní záhyby, oční víčka) a to pomocí přípravku, který je šetrný vůči kůži novorozence. Větší část mázku se na těle ponechává, jelikož brání ztrátám vody přes kůži a tím zajišťuje hydrataci. Mázek tvoří ochranný lipidový film, udržuje kyselé pH kůže a tím zajišťuje antimikrobiální ochranu. Mezi další výhody ponechání mázku na těle dítěte patří udržení tělesné teploty, podpora imunity a antioxidační účinky. Mázek se vstřebá z větší části do 24 hodin, úplně se vstřebá zpravidla do 5 dnů.

• Koupání

Novorozence není nutné koupat denně. Šetrnější pro kůži novorozence je provádět koupel 1 - 2  x za týden, nejlépe bez použití mýdla, ideálně až po vstřebání mázku. Časté koupání a používání kosmetických přípravků může narušit přirozený ochranný film kůže miminka.

Ke koupání by mělo být použito vždy tolik vody, aby bylo ponořeno celé tělíčko miminka, včetně jeho ramínek. Dostatek vody zabrání podchlazení dítěte během koupele. Doporučena je teplota vody 38 °C, teplota prostředí by neměla být nižší než 24 - 25 °C. Celková doba kopání novorozence by neměla trvat déle než 5 minut.  Jestliže se rodiče rozhodnou koupat své dítě denně, měla by být koupel prováděna vždy ve stejný čas, před uložením dítěte ke spánku, aby se u něj podpořilo vybudování spánkového rituálu.  Tento rituál je vhodné odložit až na období po 6 týdnech věku dítěte.

Po koupání je potřeba co nejdříve dítě osušit a obléct nebo zabalit, aby nedošlo k jeho podchlazení.

• Kosmetika pro novorozence

U novorozence a kojence je vhodné používat kosmetiku jen v odůvodněných případech, například u velmi suché nebo podrážděné kůže. Vyhnout bychom se měli používání kosmetiky na obličej děťátka. Naopak pravidelné použití masti na okolí zadečku je žádoucí, neboť může zabránit opruzení. Použitá kosmetika by však neměla být parfémovaná a měla by být nanášena v přiměřeném množství.

• Vlasy

Jestliže se u děťátka vyskytne seborrhoická dermatitida (žlutohnědé šupinky, objevující se v rozsáhlých plochách ve vlasaté části hlavy, popřípadě za ušima), můžeme je uvolnit pomocí dětského nebo salicylového oleje nebo přípravků na bázi močoviny s následným vyčesáním z vlásků.

• Zadeček

Vždy je nutné udržovat v čistotě a suchu plenkovou oblast. Pro miminko je nejšetrnější odstranění zbytků stolice z kůže omytím zadečku pod tekoucí vodou. Vlhké ubrousky mohou kůži miminka nevhodně ochlazovat, proto by mělo být jejich používání omezeno.

• Genitál

U holčiček je potřeba provádět očistu zadečku směrem od genitálu, abychom zabránili nežádoucímu zanesení stolice do genitálu a močových cest s následným rozvojem infekce. Hygiena genitálu holčiček by měla být prováděna důkladně, aby nedošlo v pozdějším věku ke srůstu protilehlých sliznic poševního vchodu, tzv. synechii.

Z důvodu možného poranění se nedoporučuje u chlapců v novorozeneckém a kojeneckém věku uvolňovat předkožku.

• Uši

Zvukovody není nutné čistit denně. Očista se provádí při viditelném nánosu ušního mazu a to pouze v jeho zevní části. K čištění zvukovodů u novorozenců se používá pouze cíp gázy nebo bavlněné plenky. Vatové štětičky jsou pro hygienickou péči zvukovodů zcela nevhodné, jelikož mohou zatlačit ušní maz hlouběji a způsobit obtíže.

• Nos

Stejně jako uši, ani nos není potřeba čistit pravidelně. Pouze při viditelné sekreci z nosu je možné nosík opatrně vyčistit pomocí smotku z gázy.

• Nehty

Stříhání nehtů je vhodné odložit na pozdější dobu. Z důvodu přirostlé kůže k nehtu hrozí poranění s následným rozvojem zánětu.  Je-li to nezbytné, stříhají se nehty na rukou do obloučku vydezinfikovanými nůžkami s tupým koncem.

Jestliže má Vaše miminko sekreci z očí trvající i přes aplikaci očních kapek, doporučí Vám lékař masáž slzných kanálků.

• Dbejte na to, abyste měl/a krátce ostříhané nehty a umyté ruce.
• Oči miminka vykápněte dezinfekčními kapkami nebo borovou vodou dle doporučení lékaře a otřete sekret z očí.
• Přidržte hlavu miminka.
• Svým ukazováčkem stiskněte drobnou prohlubeň mezi kořenem nosu a vnitřním koutkem oka.  Tlak na toto místo po zbělání kůže uvolněte. Dle doporučení lékaře postup zopakujte i na druhém oku miminka.
• Masáž opakujte 5 krát denně.

Nedílnou součástí péče o novorozence je podpora té nejpřirozenější a pro dítě nejoptimálnější výživy - kojení. Mateřské mléko je víc než pouhá výživa, je to pečlivě vyvážená směs látek s jedinečným složením, ideální pro růst a vývoj novorozenců a kojenců. Naše oddělení postupuje podle zásad "10 kroků k úspěšnému kojení".

Mezi základní pravidla, která dodržujeme, patří:

• Personál je v kojení školen, aby byl zajištěn jednotný přístup ke kojení
• Dítě má možnost se přisát k prsu ihned po porodu během kontaktu skin to skin.
• Po celou dobu pobytu na oddělení šestinedělí novorozence od matky neoddělujeme, není-li to nezbytně nutné. V případech oddělení dítěte od matky ze zdravotního důvodu jsou maminky podporovány v co nejčastějším kontaktu s dítětem formou návštěvy u inkubátoru/lůžka miminka.
• Maminky jsou poučeny o způsobu kojení, v případě potřeby obdrží pomoc od laktační poradkyně.
• Podporujeme sání miminka dle chuti. Personál je maminkám k dispozici v podpoře kojení kdykoliv po celou dobu hospitalizace.
• Nestresujeme maminky vážením porcí vypitého mléka kojením, není-li k tomu vážný důvod.
• Je-li nutné dítě dokrmit, vždy volíme přednostně dokrmení mateřským mlékem. Maminky jsou v takovém případě edukovány, jak správně odstříkávat mateřské mléko.
• Dětem nenabízíme šidítka ani lahvičky. K nezbytnému dokrmení miminka volíme alternativní způsob krmení (stříkačkou po prstu, stříkačkou s nástavcem Finger tip, kádinkou nebo stříkačkou s cévkou), který neovlivní negativně sání z prsu.

Na Oddělení neonatologie jsou k dispozici sestry/laktační poradkyně, které matkám trpělivě radí a pomáhají při prvotních neúspěších. Na oddělení si mohou maminky zakoupit případně i některé pomůcky, které jim s kojením v začátcích pomohou. Za svoje úsilí a splnění všech kritérií Světové zdravotnické organizace a UNICEF, které propagují ochranu, prosazování a podporu kojení, se oddělení od roku 2005 pyšní titulem "Baby Friendly Hospital"- nemocnice přátelská dětem, podporující bez výhrad kojení.

Propuštěné maminky mají možnost využít. Laktační poradenství, které zajišťuje personál Oddělení neonatologie FNO. Telefonická poradna pro kojení je možná nonstop 24 hod. denně na telefonním čísle 739 249 800. Zde se s laktační poradkyní domluvíte na opatřeních, která pomohou zlepšit kojení. V případě potřeby si domluvíte osobní schůzku v edukační místnosti Oddělení neonatologie.

Poradenskou a konzultační činnost v alternativních možnostech krmení, když se kojení přirozenou cestou nedaří, zajišťuje sestra Eva Nováčková DiS., mobil 797 853 013 (půjčovna a prodej odsávaček mateřského mléka, kloboučky a jiné pomůcky).

KOJENÍ DĚTÍ NA JIRP A STANICI INTERMEDIÁRNÍ PÉČE

Našim cílem je plné kojení dětí také tehdy, je-li nutná jejich hospitalizace na JIRP nebo Stanici intermediární péče.

•  Před hrozícím předčasným porodem je s maminkou probrána možnost zajištění mateřského mléka pro miminko. Společně s laktační poradkyní je dle možností zajištěno odstříkání mateřského mléka ještě před porodem na porodním sále, aby dítě mělo co nejdříve mléko vlastní maminky k dispozici.
• Dále pak mohou maminky pokračovat v odstřikávání mateřského mléka u inkubátoru na JIRP.
• Také maminky donošených dětí, které musí být hospitalizované ze zdravotního důvodu na JIRP nebo Stanici intermediární péče, jsou co nejdříve po porodu poučené o odstříkávání mateřského mléka, jestliže dítě nemůže být kojeno.
• Kojení u předčasně narozených nebo nemocných dětí je plánováno s ošetřujícím personálem tak, aby bylo zahájeno co nejčasněji, vždy však s ohledem na zdravotní stav dítěte.
• Na JIRP a stanici intermediární péče Vám bude k dispozici laktační poradkyně, která Vám pomůže nejen s kojením, ale také s odstříkáváním mateřského mléka v případě, že Vaše miminko není kojeno.
• Také po propuštění domů Vám může při problémech s kojením pomoci personál oddělení. Laktační poradenství Vám bude poskytnuto laktační poradkyní v pracovní dny v době 7.00 – 14.00 hod. na telefonním čísle 735 146 531. Mimo tuto dobu Vám mohou s krmením dítěte poradit dětské sestry Stanice intermediární péče na telefonním čísle 597 371 411.

Při pobytu na Oddělení neonatologie

• Při pobytu na Oddělení neonatologie dbejte na svou bezpečnost i bezpečnost dítěte.
• Dítě nepřenášejte v náručí, ale převážejte jej v postýlce.
• Nenechávejte dítě bez dozoru na váze nebo na přebalovacím pultu. Vždy si předem připravte všechny pomůcky, které budete při ošetřování miminka potřebovat.
• Dítě nenechávejte bez dozoru na pokoji. Budete-li chtít opustit oddělení, oznamte to sestře, která o Vaše dítě pečuje.
• Nikdy neodcházejte od inkubátoru, jsou-li otevřená dvířka nebo okýnko inkubátoru.
• Dítě nekojte nebo nekrmte ze stříkačka/ láhve ve tmě, mohl by vám uniknout možný zdravotní problém miminka.
• Jestliže se děťátko v průběhu krmení zakašle, přerušte krmení a podržte jej ve zvýšené poloze.
• Budete-li miminko koupat, vždy jej při přenášení do vaničky nebo na přebalovací pult držte za 2 opěrné body (paži a stehýnko) s podepřením hlavičky.
• Používejte monitor dechu dle instrukcí sestry, není-li děťátko napojeno na monitor.
• Nespěte s děťátkem ve společné posteli.
• Veškerou manipulaci s miminkem provádějte jemně, pomalu a plynule.

Po propuštění

• Při cestě v automobilu převážejte dítě v autosedačce typu vajíčko.
• Nenechávejte dítě bez dozoru mimo postýlku.

Prevence syndromu náhlého úmrtí (SIDS)

• Nespěte s dítětem ve společné posteli. Miminko by mělo spát ve vlastní postýlce v ložnici s rodiči do 1 roku.
• Vyhněte se pobytu s dítětem v zakouřeném prostoru.
• Zabraňte přehřátí miminka. Vhodná teplota v místnosti pro spánek je 18 °C
• V poloze na bříšku nechávejte miminko pouze pod dohledem dospělé osoby.
• V postýlce nenechávejte žádné měkké hračky, které by mohly zakrýt obličej dítěte. Přikrývku založte pod matraci, aby si ji dítě nepřetáhlo přes hlavu.
• Co nejdéle své dítě kojte.

Monitor dechu se doporučuje používat do 1 roku věku dítěte. Jeho výhodou je možnost včas zahájit resuscitaci dítěte v případě signalizovaného bezdeší.

Prevence syndromu třeseného dítěte (SBS)

• Netřeste s miminkem.
• Zajistěte oporu hlavičce.
• Nevyhazujte dítě při hře do výšky.

POUŽITÍ DĚTSKÉ AUTOSEDAČKY

Proč je důležité převážet dítě v autosedačce?

Každé dítě, jehož tělesná hmotnost nepřesahuje 36 kg a výšku 150 cm, může být přepravované automobilem pouze při použití autosedačky. Při nárazu nebo prudkém zabrzdění je každá osoba v automobilu vržena vpřed. Náraz při rychlosti 50km/h odpovídá pádu z 10 metrů.

Jak vybrat správnou autosedačku?

Základem pro výběr autosedačky je znalost váhy a výšky dítěte. Typ autosedačky musí být vhodný do vašeho automobilu. Každá autosedačka obsahuje tzv. zkušební značku, která obsahuje základní údaje pro snadnější orientaci.

Zkušební značka obsahuje:

• jméno výrobce a produktu
• označení ISOFIX nebo Universal, které definuje, pro které automobily je sedačka určena
• rozsah váhy dítěte, pro kterou je autosedačka vhodná
• zkušební symbol a kód země
• číslo zkušební značky

Jaké typy autosedaček lze vybrat?

Pro novorozence je vhodná autosedačka typu vajíčko, která je určena pro děti 0-13 kg (0-9 měsíců), která se upevňuje do automobilu proti směru jízdy.

Autosedačka tzv. vajíčko, která je určená pro novorozence a kojence, umožňuje transport dítěte v pololeže v náklonu 45°, který brání přepadnutí hlavičky miminka vpřed. Je zkonstruována tak, aby při kolizi bylo dítě celým tělem ve skořepině přitlačeno a podepřeno. Pokud má dítě hlavu výše než vrchol skořepiny nebo dosáhlo maximální hmotnosti, je třeba pořídit novou autosedačku, která odpovídá aktuální hmotnosti a výšce dítěte.

Ostatní typy autosedaček se obvykle upevňují ve směru jízdy a lze vybrat ze tří typů dle hmotnosti dítěte: 9- 18 kg (9 měsíců – 4 roky), 15 – 25 kg (4 – 6 let), 22 – 36 kg (do 11 let, respektive do 150 cm).

Jak správně připoutat dítě do autosedačky?

• Řiďte se přesným návodem výrobce.
• Autosedačku pro novorozence a kojence je možno připevnit na sedadlo spolujezdce, ale vždy musí být deaktivován airbag.
• Autosedačka je ve vozidle správně připoutaná, jestliže se s ní nedá téměř pohnout.
• Pásy autosedačky musí při připoutání dítěte přiléhat tak, že mezi dítě a pás vložíte maximálně konečky svých prstů. Ramenní pás musí být veden z úrovně nebo pod úrovní ramen, nesmí vést přes krk.
• Nechtěnému pohybu hlavičky dítěte do stran lze zabránit použitím vložky okolo hlavy. Správně uložené dítě v autosedačce bude mít hlavičku v ose s tělem, bez předklonu.
• Dítě by nemělo mít v autosedačce na sobě příliš hrubé nebo navrstvené oblečení, nemělo by být zabaleno do peřinky.

…správné použití autosedačky může zachránit život i vašemu dítěti…

Narození miminka je pro Vás jistě ten nejkrásnější dar. Pro tuto krásnou událost jste si vybrali naši porodnici, za což Vám děkujeme. Snažíme se, abychom respektovali veškerá Vaše přání a potřeby novorozence.

Velmi diskutovanou otázkou je v dnešní době délka pobytu maminky a dítěte v porodnici. Doporučení České neonatologické společnosti je propuštění 72 hodin po porodu a vychází z dlouhodobých zkušeností vzhledem k možnosti odhalení možných patologických procesů, které mohou vyžadovat léčbu na některé z našich stanic Oddělení neonatologie.

V případě, že chcete svůj pobyt v nemocnici zkrátit, nebojte se zeptat u ranní vizity. Bude-li Vaše miminko spadat do kategorie zralý (narozený mezi 38. - 42. týdnem těhotenství), fyziologický novorozenec bez poruchy adaptace po narození a nebudou-li existovat jiné zdravotní důvody, proč by miminko mělo zůstat v nemocnici, pak je možné propustit Vás i Vaše dítě do domácí péče dříve.

Je žádoucí, když o propuštění Vašeho miminka budete informovat co nejdříve registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.  Je důležité, aby u Vašeho miminka zhodnotil stav výživy  – kojení,  váhový úbytek či přírůstek, výskyt novorozenecké žloutenky či jiné patologie, která se může objevit po propuštění z porodnice. Po domluvě s lékařem Oddělení neonatologie lze kontaktovat za tímto účelem rovněž pediatra v Ambulanci pro rizikové novorozence Fakultní nemocnice Ostrava a domluvit se na termínu návštěvy s miminkem.

V případě, že by mělo po propuštění miminko problém s kojením, můžete využít bezplatnou službu laktační poradkyně Oddělení neonatologie.

V porodnici jsou u miminka provedena screeningová vyšetření, která budete muset, v případě, že odejdete s miminkem domů dříve, doplnit v termínech uvedených níže: 

• odběr tzv. suché kapky krve z patičky na laboratorní screening - provádí praktický lékař pro děti a dorost mezi 48. – 72. hodinou života
• klinické vyšetření kyčlí (vývojová kyčelní dysplázie)- provádí ortoped na Oddělení ortopedickém do 7 dnů věku dítěte
• ultrazvukové vyšetření kyčlí (vývojová kyčelní dysplázie) – provádí ortoped na Oddělení ortopedickém do 3 týdnů věku dítěte
• screening vrozeného zákalu čočky (kongenitální katarakta) – provádí oftalmolog na Oční klinice do 4 týdnů věku dítěte
• screening sluchu (otoakustické emise) – provádí foniatr na Klinice otorinolaryngologie do 4 týdnů věku dítěte
• ultrazvukový screening vrozených vad ledvin a vývodných močových cest (nepatří mezi povinná screeningová vyšetření) - provádí lékař Ústavu radiodiagnostiky nejpozději do měsíce věku dítěte

Věříme, že Váš pobyt na našem oddělení byl pro Vás příjemný a v případě očekávání dalšího miminka zvolíte pro porod opět naši nemocnici.

Dovolte nám, abychom Vás seznámili s intervenční službou ve Fakultní nemocnici Ostrava a možnosti využití této služby. Bohužel i na Oddělení neonatologie se stává, že se slzy radosti a štěstí z narození miminka změní na slzy bolesti, strachu a smutku. Rodiče jsou ve chvíli, kdy je zdravotní stav jejich děťátka ohrožený, velice zranitelní. Jsou to situace, na které se nelze předem připravit. Rodiče jsou zasažení a potřebují pomoc se v nově vzniklé situaci zorientovat.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava je rodinám novorozenců v závažném nebo kritickém stavu, tedy sekundárně zasaženým, nabízena služba intervenční péče. Jde o službu zaměřenou na pomoc a podporu příbuzným, v našem případě rodičům, prožívajícím akutní stresovou reakci, způsobenou zhoršením zdravotního stavu děťátka, sdělením nepříznivé diagnózy nebo prognózy. Na Oddělení neonatologie pracují vyškolení zdravotničtí pracovníci – interventi pro poskytování První psychické pomoci.  Také většina dětských sester a lékařů neonatologické JIRP absolvovala kurz pomoci rodičům v těchto nelehkých situacích.

Intervent je člověk, který má na Vás dostatek času. Má ho přesně tolik, kolik jej budete potřebovat. Bude s Vámi, pokud si to budete přát. V případě, že budete mít potřebu být sám, nebude Vás intervent rušit. Intervent doprovází příbuzné v jejich nejtěžších chvílích. Pomáhá orientovat se v prostředí i v situaci. Znovu vysvětluje a přibližuje informace sdělené ošetřujícím lékařem. Edukuje o možném průběhu akutní stresové reakce. Informuje příbuzné o možnostech následné péče. Intervent je tu pro Vás.

Rodičům při jejich největší ztrátě nabízíme možnosti jak si uchovat vzpomínky na své děťátko. Jde o vzpomínkový balíček s fotografií miminka, otiskem nožičky, hračkou, chobotničkou nebo jinými předměty, které mělo děťátko během hospitalizace u sebe. Rodiče mají vždy možnost se přijít s děťátkem rozloučit, pěstovat jej v náručí, okoupat si jej. Během komunikace s rodiči klademe důraz na neutralitu, dostatek informací a svéprávnost každé rodiny učinit vlastní rozhodnutí. Nikoho nesoudíme.

Nebojte se využít přítomnosti interventa v případě krizové situace. Ač je zdravotnický personál vyškolený a vždy se snaží udělat pro rodiče maximum, přece jen disponuje omezeným časem vyplývající z práce v oboru akutní medicíny. Může se tedy stát, že komunikace s Vámi bude rušena neodkladnou prací u dalších pacientů a vy můžete pociťovat nedostatek času.