Aktuální číslo
Zaměřeno na klinickou praxi, 2025, číslo3
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3 
- Časopis ke stažení v PDF
Editorial
Spolupráce, která přináší nové možnosti
PhDr. Andrea Polanská, MBA
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 1.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
s velkou radostí otevírám nové, již třetí číslo našeho časopisu Zaměřeno na klinickou praxi. Tentokrát přinášíme jedenáct odborných příspěvků, které vznikly přímo z Vaší každodenní práce, zkušeností a sdílené odbornosti. Každý z nich je důkazem Vaší profesní zralosti, odborného růstu a odhodlání poskytovat pacientům tu nejlepší možnou péči.
Ráda bych Vám všem vyjádřila upřímné poděkování za Vaše nasazení, práci u lůžka i v ambulancích, za trpělivost, odbornou zdatnost a ochotu sdílet své zkušenosti. Bez Vaší energie a profesního zápalu by náš časopis nemohl vznikat a rozvíjet se.
Fakultní nemocnice Ostrava se rozrostla o nové pracoviště Rehabilitační ústav Hrabyně a Chuchelná. Tento krok nepředstavuje pouze organizační změnu. Vnímám ho jako příležitost učit se jeden od druhého, rozšiřovat naše profesní obzory a přinášet pacientům ještě komplexnější a kvalitnější péči. S velkým očekáváním se těším na příspěvky, které nám přiblíží specifika jejich práce. Poznatky z těchto zařízení nám umožní dívat se na péči o pacienta v širších souvislostech a mohou být cennou inspirací pro rozvoj naší vlastní klinické praxe napříč obory.
Toto vydání přichází v období, které je pro naše zdravotnické prostředí v mnohém nové a mimořádně podnětné. Rozšiřujeme se o nová pracoviště, nové zaměstnance, obory, technologie a spolupráci s odbornými institucemi i veřejností. Velkou výzvou pro všechny je digitalizace a stále větší možnosti využívaní umělé inteligence i telemedicíny. Jsem přesvědčena, že tyto nové možnosti povedou k ještě kvalitnější péči a spokojenosti nás všech, ať už jsme zde v roli zdravotníka, pacienta nebo příbuzného.
Věřím, že představované číslo našeho časopisu bude nejen zdrojem relevantních a aktuálních odborných informací, ale také povzbuzením, inspirací a připomenutím, že naše práce má hluboký význam – ať už jde o drobný pokrok pacienta, úspěšně řešenou komplikaci či týmovou spolupráci, která posouvá péči o krok dál.
Přeji Vám příjemné, obohacující a inspirativní čtení.
S úctou
PhDr. Andrea Polanská, MBA
Náměstek ředitele pro ošetřovatelskou péči
Fakultní nemocnice Ostrava
Původní výzkum
Pracovní spokojenost a motivace nelékařských zdravotnických pracovníků ve Fakultní nemocnici Ostrava
Mgr. Markéta Cigánková
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 2-3.
Cílem studie bylo analyzovat úroveň pracovní spokojenosti a motivace nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) a identifikovat klíčové faktory, které ji ovlivňují. Výzkum probíhal formou kvantitativního šetření se standardizovaným nástrojem McCloskey/Mueller Satisfaction Scale (MMSS). Výsledky ukazují, že na pracovní spokojenost NLZP má největší vliv možnost profesního růstu, pracovní podmínky, uznání a týmové vztahy. Studie zároveň poukazuje na význam vnitřní motivace a roli managementu při vytváření pozitivního pracovního prostředí.
Vyhodnocení četnosti recidivy maligního melanomu při negativní sentinelové uzlině
Mgr. Daniela Davidová, MUDr. Vladimír Židlík, M.I.A.C., MBA
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 4-7.
Maligní melanom je agresivním tumorem postihujícím nejčastěji kůži u bílé populace. Zároveň se jedná o tumor s nepředvídatelným klinickým chováním, který často metastazuje i při spojení s relativně příznivými prognostickými faktory. Mezi ty nejdůležitější patří stanovení hloubky invaze (dle Breslowa), povrchová ulcerace, přítomnost zánětlivé celulizace nebo stav sentinelové uzliny (SLN). Vyšetření sentinelové uzliny je důležité, neboť výrazně ovlivňuje další prognózu pacienta. Indikace k jejímu odběru se řídí dle platných doporučení, která vyplývají z výsledků řady studií. Naše práce byla zaměřena na sledování progrese melanomu s jeho generalizací do uzlin u pacientů, kteří měli primárně negativní sentinelovou uzlinu. V souboru zahrnujícím 335 pacientů vyšetřených za posledních 13 let bylo 41 pacientů (12,2%) s pozitivní SLN v době primárního vyšetření a 294 pacientů (87,8%) s negativní SLN. Ve skupině s negativní SLN se vyskytla progrese u 31 pacientů (10,5%) s časovým mediánem 22,5 měsíce (rozmezí 1-70 měsíců). Hloubka pronikání primárního ložiska tumoru do kůže, která by již významně ovlivňovala jeho další šíření, horší průběh onemocnění a tvoření metastáz, byl Breslow ≥1mm. Mezi indexem Breslow a progresí do uzlin byla zjištěna signifikantní souvislost (p<0,005). S ohledem na množství prognostických parametrů, které ovlivňují další chování melanomu, však nelze pro indikaci k biopsii SLN spoléhat pouze na hloubku invaze.
Subjektivní vnímání léčby pomocí negativní tlakové terapie ran u hospitalizovaných pacientů
Mgr. Veronika Hynčicová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 8-11.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak pacienti vnímají léčbu pomocí negativní tlakové terapie během jejich hospitalizace ve vybraném zdravotnickém zařízení. Do výzkumného souboru bylo záměrným výběrem zařazeno celkem devět participantů starších osmnácti let, kterým během hospitalizace byla zahájena léčba pomocí negativní tlakové terapie. Metodou sběru dat byly hloubkové rozhovory. Při analýze byla využita metoda tematické analýzy spolu s metodou barvení textu. Na základě výpovědí jednotlivých participantů bylo identifikováno celkem pět kategorií. Tyto oblasti se zaměřují na problematiku: přijetí zdravotního stavu, vnímání převazu, narušení psychické pohody, omezení v denních činnostech a v poslední kategorii byl participantům dán prostor pro změny nebo připomínky, které by během terapie uvítali. Zvolené kategorie byly nadále rozděleny do dalších 8 podkapitol, které umožnují detailnější náhled do vnímání jednotlivých pacientů podstupujících tuto terapii. Metoda negativní podtlakové terapie se ukazuje jako psychicky velmi náročná. Jedním ze zásadních bodů této terapie jsou bolesti spojené s převazem. Participanti zmiňovali velké bolesti při převazu, které se špatně tlumily. Dalším bodem bylo omezení plynoucí ze zavedení této terapie, která omezovala samostatnost jednotlivých dotazovaných. Poznání plynoucí z analýzy poskytuje jedinečné vnímání každého jednotlivce. Některé kategorie poukazují na společné rysy vnímání, některé však odkrývají jedinečnosti odlišného vnímání této terapie.
Vliv fyzické aktivity na závažné symptomy u pacientů s hematoonkologickým onemocněním
Mgr. Dominik Toman, DiS.
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 12-19.
Cílem bylo zjistit vliv fyzické aktivity na závažné symptomy u hospitalizovaných pacientů s hematoonkologickým onemocněním. Data byla získávána v nemocnici Moravskoslezského kraje prostřednictvím standardizovaného dotazníku Edmonton Symptom Assessment Systém (dále jen ESAS) a protokolu záznamu fyzické aktivity. Sběr dat probíhal před, po sedmi a po čtrnácti dnech fyzické aktivity. Výzkumný soubor tvořilo 81 respondentů (55,6% mužů, 44,4% žen). Nejvíce statisticky významné rozdíly mezi sociodemografickými skupinami vykazoval symptom únavy, zatímco nevolnost, nechutenství a zácpa nejméně. Všechny sledované symptomy vykazovaly pozitivní korelaci, nejsilnější byla mezi únavou a ospalostí (r = 0,704; p < 0,001), nejslabší mezi dušností a úzkostí (r = 0,391; p < 0,001). Mezi začátkem a sedmi dny bylo statisticky významné snížení únavy, ospalosti, bolesti (p = 0,001), nechutenství (p = 0,038) a úzkosti (p = 0,034). Po čtrnácti dnech fyzické aktivity došlo ke statisticky významnému snížení intenzity únavy, úzkosti, deprese, bolesti, ospalosti, nechutenství, celkové pohody (p < 0,001), nevolnosti (p = 0,004), dušnosti a zácpy (p = 0,001). Fyzická aktivita snižuje intenzitu závažných symptomů u hospitalizovaných pacientů s hematoonkologickým onemocněním. Výsledky ukazují, že symptomy se nezhoršily, ale naopak zmírnily. Výzkum podporuje význam začlenění fyzické aktivity do komplexní péče.
Role sestry při emergentní sternotomii na jednotce intenzivní péče
Bc. Stanislava Hulenková, MBA, Mgr. Petra Gombalová, MBA
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 20-22.
Emergentní sternotomie představuje vysoce urgentní a život zachraňující výkon, prováděný v situacích, kdy je pacient v bezprostředním ohrožení života a převoz na operační sál není možný. Studie se zaměřuje na roli všeobecných sester a sester specialistek při provádění emergentní sternotomie na jednotce intenzivní péče Kardiochirurgického centra Fakultní nemocnice Ostrava. Cílem bylo posoudit připravenost sester na krizové situace vyžadující chirurgickou intervenci a analyzovat vliv délky praxe a úrovně odborného vzdělání na jejich schopnost zvládat tyto náročné úkoly. Metodou bylo dotazníkové šetření mezi zdravotnickým personálem centra, které ukázalo, že zkušenost a specializované vzdělání významně ovlivňují efektivitu a jistotu sester při řešení emergentních situací. Výsledky poukazují na potřebu systematického praktického školení, simulací a posílení adaptačního procesu nových sester. Závěrem lze konstatovat, že kvalitní příprava, jasně definované postupy a multidisciplinární spolupráce jsou klíčové pro úspěšné zvládnutí emergentní sternotomie.
Přehledové články
Role rehabilitace v mezioborové péči pacientů s post COVID syndromem
Mgr. Zdeněk Guřan, MBAce, doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D. MBA, PhDr. Eva Ďurinová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 23-27.
Termín Post Covid syndrom zahrnuje soubor symptomů, které se mohou objevit po akutní fázi SARS-CoV-2 infekce a jako její důsledek. Je popisován u dospělých, méně frekvenčně také u dětí a adolescentů. Vyskytuje se jak u pacientů, kteří měli mírné nebo žádné příznaky, tak u těch s těžkým průběhem nemoci COVID-19. Patogeneze nebyla dosud plně objasněna. Za příčinu se předpokládá zánět vyvolaný virem, autoimunita, poškození endotelu apod. Jsou postiženy různé orgánové systémy a symptomy se tedy mohou lišit. Rehabilitační intervence a strategie pacientů s post COVID syndromem je potřeba zaměřit na funkční omezení, omezení v aktivitách a participaci více, než na diagnózy pacienta a jejich výčet. K hodnocení by měl být použit systém klasifikací pro funkčních omezení, využity by měly být dostupné klíčové sety, které odrážejí charakter onemocnění nebo dostupné testy používané v klinické praxi. Hodnocení by mělo být komplexní, aby odpovídalo bio-psycho-sociálnímu přístupu. V tomto sdělení je řešena základní charakteristika, klasifikace a oblast rehabilitace pro post COVID syndromu.
Role dětské sestry v podpoře dýchání novorozenců
Mgr. Monika Molnárová, Bc. Natálie Szottková, Mgr. Jana Kučová, Ph.D.
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 28-32.
Respirační stabilita je jedním ze základních pilířů úspěšné adaptace novorozence po porodu, a právě dětská sestra hraje v její podpoře zásadní roli. V moderní neonatologii už nejde jen o sledování životních funkcí – ošetřovatelská intervence má potenciál aktivně ovlivnit zdravotní stav dítěte. Tento článek se zaměřuje na tři klíčové nefarmakologické postupy, které prokazatelně přispívají ke zlepšení dechové funkce u novorozenců: polohování, odsávání dýchacích cest a kontakt kůže na kůži (skin-to-skin). Každá z těchto intervencí je analyzována z hlediska praktického provedení, klinické účinnosti i specifik při péči o předčasně narozené nebo kriticky nemocné děti. Součástí článku je také pohled na další podpůrná opatření, jako je monitoring, termoregulace, výživa a prevence poškození kůže, která tvoří nedílnou součást komplexní péče o novorozence s respiračním rizikem. Článek vychází z principů praxe založené na důkazech (EBP) a opírá se o aktuální odbornou literaturu, včetně nejnovějších zahraničních studií. Nabízí tak čtenáři nejen teoretické poznatky, ale i praktické souvislosti a doporučení aplikovatelná v každodenním provozu neonatologických jednotek. Důraz je kladen na aktivní roli sestry jako kvalifikované odbornice, která svým rozhodováním, načasováním a citlivým přístupem dokáže pozitivně ovlivnit průběh onemocnění i proces zotavení. Ošetřovatelské intervence zde přestávají být vnímány jako doplněk medicínské péče – stávají se samostatným, účinným nástrojem podpory zdraví a životních funkcí novorozence. Článek tak přináší inspiraci i potvrzení toho, že každodenní práce sester má zásadní dopad na kvalitu neonatologické péče.
Kazuistiky
Akutní epiglotitida u adolescenta – kazuistika a současný pohled
Mgr. Michaela Hlávková, Bc. Jitka Coufalová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 33-36.
Akutní epiglotitida představuje závažné zánětlivé onemocnění, které může vést k život ohrožující obstrukci dýchacích cest. V tomto článku prezentujeme případ 15letého chlapce s akutní epiglotitidou způsobenou bakterií Streptococcus pyogenes. Pacient byl přijat s typickými příznaky zahrnujícími silnou bolest v krku, nucenou polohu vsedě a neschopnost polknout sliny. Klinický stav si vyžádal urgentní mezioborový přístup. Po neúspěšném pokusu o orotracheální intubaci byla provedena nasotracheální intubace pomocí flexibilního bronchoskopu. CT vyšetření potvrdilo výrazný edém epiglotis bez známek abscesu. Léčba zahrnovala antibiotickou terapii (Cefotaxim a Penicilin G), kortikosteroidy a umělou plicní ventilaci po dobu čtyř dnů. V článku rovněž analyzujeme data z ÚZIS za období 2010-2022, která dokumentují změny ve věkovém rozložení pacientů a epidemiologických trendech. Zatímco nejvyšší výskyt nadále přetrvává ve věkové skupině 0-4 let s převahou chlapců, zaznamenáváme i případy u starších dětí a adolescentů. Tento případ zdůrazňuje důležitost rychlé diagnostiky a multidisciplinární spolupráce mezi pediatry, ORL specialisty a anesteziology při léčbě tohoto potenciálně fatálního onemocnění. Přes veškerý pokrok v medicíně zůstává akutní epiglotitida závažným stavem vyžadujícím vysokou míru obezřetnosti a promptní intervenci.
IRRAflow®: První zkušenost s aktivní drenáží na neurochirurgické jednotce intenzivní péče
Bc. Nikola Kubicová, MBA, Mgr. Karla Kočí, MBA
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 37-39.
IRRAflow® je moderní neurochirurgický systém kombinující aktivní irigaci, drenáž a měření intrakraniálního tlaku (ICP) v reálném čase. Je určen k léčbě stavů vyžadujících odvodnění mozkomíšního moku, krve či hnisu z komorového systému nebo subdurálního prostoru. Tento článek shrnuje aktuální vědecké důkazy o účinnosti a bezpečnosti přístroje IRRAflow, jeho konstrukci a indikacích v klinické neurochirurgii. Důraz je kladen na čtyři hlavní oblasti využití: ventriculitidu, intraventrikulární hemoragii, chronické subdurální hematomy a těžká kraniocerebrální poranění. IRRAflow nabízí alternativu k tradiční pasivní ZKD (zevní komorová drenáž) a přináší možnost aktivnější terapie, která může v určitých indikacích zlepšit výsledky léčby.
Aktuální informace
HIV centrum Ostrava
Gabriela Kitová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 40-41.
V roce 2025 si připomínáme 35. leté výročí zahájení činnosti HIV centra Ostrava, které je součástí Kliniky infekčního lékařství FNO. První pacient byl léčen již v roce 1986. V Česku žije kolem 5100 nemocných s infekcí HIV. Centrum provádí především diagnostiku, dispenzarizaci a terapii pacientům s diagnózou HIV/ AIDS včetně terapie oportunních infekcí. Pacienti, kteří vyžadují z různých důvodů hospitalizaci jsou umístěni na standardním oddělení (10 lůžek) případně na JIP.
Umělá inteligence (AI) nejen ve zdravotnictví, jak pracuje, je ne/bezpečná?
RNDr. Hana Materová, Mgr. Jana Golisová, Ph.D., MBA
Zaměřeno na klinickou praxi. 2025, 3(3), 42-45.
Koncept umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) existuje už více než padesát let a využívá se v různých oblastech včetně medicíny, průmyslu, obchodu, vědy, vojenství a dalších. Základním principem je používání matematických algoritmů, počítačových programů, moderních metod a technologií, které umožní analyzovat a zpracovávat velké množství dat, vytvářet modely a učit se. AI využívá technologii GPT (Generative Pre-trained Transformer), která pracuje s velkými soubory dat, učí se vztahy mezi slovy a frázemi v textu a na jejich základě generuje odpovědi v různých jazycích. V medicíně má mnoho možností využití – optimalizaci léčby, predikci rizik, sledování vitálních funkcí či záznam příznaků nebo abnormalit. V operačních oborech se již využívá robotická chirurgie. V zobrazovacích metodách díky přesné segmentaci a velkému množství dat lze obrazy analyzovat s větší přesností, minimalizovat radiační zátěž a optimalizovat dávkování radiofarmak. Budoucnost AI je plná příležitostí a výzev. Očekává se, že bude mít stále větší vliv na společnost v mnoha oblastech lidského života.
ISSN: 2788-3507
casopis.NLZP@fno.cz
Cookies