Laktátová křivka

 

Odráží skutečnost, že při dlouhodobé tělesné činnosti nízké intenzity vzniká tak malé množství laktátu, že je organismus stačí metabolizovat (v játrech a srdci) a celková hladina laktátu nestoupá nad vyšší koncentraci než je 2 mmol/l. Pokud zvýšíme intenzitu dlouhodobé tělesné zátěže, pak vzniká větší množství laktátu (mezi 2-4 mmol/l) a v této oblasti se postupně zapojí všechny oxidativní enzymy ve svalech, což je ideální oblast pro vznik dalších enzymů – aj. v této oblasti je vlastně trénink nejúčinnější (teoreticky okolo 4 mmol/l) – tato hladina odpovídá určité, objektivizovatelné tepové frekvenci. Při intenzitě cvičení nad 4 mmol/l dochází k vzestupu laktátu, glykolýze a omezení lipolýzy. Obecně tedy laktátová křivka – s mnoha a mnoha úskalími ((stálost dodržení („nekolísání“) tepové frekvence v tréninku, vliv podmínek počasí, individuální hranice atd atd)) – může vést k optimálnímu aerobnímu tréninku. Z této křivky lze odvodit aerobní pásmo, aerobně-anaerobní pásmo, oblast tzv aerobně-anaerobního prahu atd.

Laktátová křivka se zjišťuje opakovanými odběry krve při jednotlivých stupních zátěže v laboratoři (eventuelně v terénu) – hodnoty získané v laboratoři u téhož sportovce se pochopitelně liší od hodnot získaných v terénu


Přednosta
doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA
Telefon+420 597 372 931

EmailJavaScript@@ZGFsaWJvci5wYXN0dWNoYUBmbm8uY3o%3D
Primář
MUDr. Irina Chmelová, Ph.D., MBA
Telefon+420 597 372 931

EmailJavaScript@@aXJpbmEuY2htZWxvdmFAZm5vLmN6
Vedoucí fyzioterapeut
Mgr. Zdeněk Guřan, MBAce
Telefon+420 597 372 936

EmailJavaScript@@emRlbmVrLmd1cmFuQGZuby5jeg%3D%3D
Sekretariát
Telefon+420 597 372 932

×
PředchozíDalší
Načítání