Vyšetření

Koronarografické vyšetření – provádíme u pacientů s bolestmi na hrudi, s infarktem myokardu nebo všude tam, kde je podezření na zúžení průsvitu nebo uzávěr srdeční tepny. Je to rentgenové kontrastní vyšetření věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují srdce okysličenou krví. Výsledkem jsou krátké videosekvence, na kterých je možno přesně lokalizovat jednotlivé tepny na srdci a určit místo postižení, zvážit jeho významnost a naplánovat další léčbu. Ta může být farmakologická, katetrizační (angioplastika) nebo chirurgická (bypass). Toto vyšetření se provádí na kombinovaném zákrokovém sále, kde je přítomen operační stůl i mobilní RTG zařízení na pohyblivém rameni. Principem vyšetření je, že obvykle přes vřetenní tepnu (na předloktí) a aortu je zaveden katétr až do odstupu věnčité tepny, a přímo do ní je aplikována kontrastní látka, která na monitoru zobrazí celý průběh tepny i s postiženými místy. Při zákroku jste při vědomí a lékař s Vámi komunikuje, můžete se tak dovídat přímo při vyšetření od lékaře o případném postižení tepen. Po zákroku je na místo vpichu do vřetenní tepny přiložen nafukovací kompresní pásek na cca 4 hodiny. Pokud jste přijati jen ke koronarografickému vyšetření, bývá hospitalizace krátká, jednodenní.

Echokardiografie je neinvazivní metoda, pomocí které se ultrazvukem zobrazuje srdce. Posuzujeme velikost srdečních oddílů, pohyblivost stěn a funkci levé i pravé komory, morfologii a funkci srdečních chlopní, pátráme po chorobách osrdečníku nebo srdečních nádorech. Vyšetření je bezbolestné a pacienta nijak nezatěžuje, proto může být prováděno opakovaně při posuzování celkového stavu srdce. Užívá se ultrazvukového přístroje s monitorem, ke kterému je připojena sonda, která se přikládá na hruď pacienta, a která generuje ultrazvukové vlnění. To prochází tělem pacienta, částečně se na rozhraní dvou tkání s odlišnými vlastnostmi odráží, částečně proniká dále, až k dalšímu rozhraní tkání. Odražené vlny zachytává přiložená sonda a počítač v přístroji převede získané údaje do podoby obrazu srdce na monitoru. Pro lepší zobrazení se mezi sondu a povrch těla nanáší průhledný gel. Srdce se zobrazuje při vyšetření černobíle ve svém průřezu a vyšetřující lékař má možnost záznam pozastavit a změřit rozměry jednotlivých srdečních oddílů nebo srdečních stěn, případně dalších struktur. V kombinaci s dopplerovským měřením v podobě průtokových křivek nebo ve formě barevného mapování je lékař schopen zhodnotit průtok krve srdcem a funkci srdečních chlopní. Z echokardiografického vyšetření je možno tedy posoudit zejména pohyblivost jednotlivých částí, schopnost stahovat se a vypuzovat krev, schopnost relaxace svaloviny srdce, rychlost a množství protékající krve, strukturální změny a funkci chlopní. V určitých situacích doplňujeme vyšetření transezofageální – vyšetření jícnovou sondou, kterou zavádíme ústy do jícnu. Ultrazvuková sonda je tak blíže srdce a může lépe zobrazit srdeční struktury, které mohou být při vyšetření přes hrudník nepřehledné. Uplatňuje se také v diagnostice chlopenních vad, vrozených srdečních vad, u zánětů srdečních chlopní, při vylučování přítomnosti krevních sraženin v srdečních oddílech, apod.

Ultrazvukové vyšetření krčních tepen (karotid), které odstupují z aorty a probíhají každá po jedné straně krku se provádí jako běžná součást předoperačního vyšetření. Karotidy zásobují mozek okysličenou krví. Vyšetření provádíme při podezření na poruchu krevního zásobení mozku, zejména po prodělané mozkové příhodě, při závratích nebo poruchách vědomí. Pomocí vyšetření pátráme po případném uzávěru nebo zúžení průsvitu tepny, které by mohlo omezovat tok krve, a tak zvyšovat riziko cévní mozkové příhody. Princip vyšetření je stejný jako při ultrazvukovém vyšetření srdce. Lékař z obrazu získává přehled o stupni zúžení tepny a kvalitě její stěny.

Spirometrie slouží k vyšetření funkce plic a je nutné ji provést před každou větší plánovanou operací. Pomocí speciálního přístroje (spirometru) měříme plicní objemy, kapacity a průtoky. Mohou tak být odhaleny některé příčiny dechových obtíží.