Chirurgická revaskularizace myokardu

 

CHIRURGICKÁ REVASKULARIZACE MYOKARDU - AORTOKORONÁRNÍ BYPASS, MAMMAROCORONÁRNÍ BYPASS

 

Patří mezi nejčastější výkony prováděné v našem kardiochirurgickém centru. Principem operace je přemostění zúžené části věnčité tepny žilním nebo tepenným štěpem a obnovení dostatečného zásobení postižené části srdečního svalu okysličenou krví. Takto se snažíme předejít vzniku infarktu myokardu, nebo alespoň minimalizovat toto riziko, a předejít následným komplikacím, a pomoci pacientovi od příznaků choroby, jež jej omezují v běžném životě, a zlepšit tak kvalitu života.

Jako tepenný štěp se nejčastěji používá levá prsní tepna běžící po vnitřní straně hrudního koše po žebrech podél hrudní kosti, která odstupuje z podklíčkové tepny. Preparací se uvolní potřebná délka štěpu od hrudní stěny, na jednom konci se přeruší a uzavře. Tento konec je připraven k našití na postiženou věnčitou tepnu. Druhý konec zůstává připojen k podklíčkové tepně, odkud přitéká okysličená krev. Jako další tepenný štěp lze použít tepnu vřetenní, běžící na palcové straně předloktí. Před odběrem této tepny je nutnost vyzkoušet, zdali je dostatečné prokrvení ruky tepnou loketní, běžící po druhé straně předloktí. Další možností je použití pravé gastroepiploické tepny, případně spodní epigastrické tepny.

 

Jako žilní štěp se užívá povrchová žíla běžící pod pokožkou na dolních končetinách, jejíž funkci dostatečně nahrazuje hluboký žilní systém. Odběr je prováděn jak otevřeným, tak i endoskopickým způsobem, a volí se vždy individuálně, tak aby daná technika byla co nejvhodnější pro konkrétního pacienta. Otevřený odběr spočívá v preparaci žíly po řezu nad celým průběhem cévy, s jejím následným vyjmutím a sešitím rány. Tato metoda je standardní, je šetrná k žilnímu štěpu a zajišťuje dobré dlouhodobé výsledky. Nevýhodou je delší operační rána na noze s rizikem horšího hojení. Endoskopický odběr je metoda novější a dnes i mnohem častěji užívaná. Spočívá v podkožní preparaci žíly z krátkého, asi 2 cm řezu. Výhodou je odbourání případných komplikací při hojení delší rány po odběru klasickém.

Vlastní operace probíhá s použitím mimotělního oběhu nebo bez něj. Záleží na postižení věnčitých tepen, dalších onemocněních pacienta a rizikovosti operace. Operatér si prohlédne srdce, věnčité tepny a posoudí vhodnost techniky revaskularizace. Dále si označí vhodné místo pro našití štěpu na postižené koronární tepně drobným nářezem.

Při revaskularizaci s mimotělním oběhem se nyní spustí mimotělní oběh, kde z těla kanylou z pravé síně je odváděna odkysličená krev do oxygenátoru, kde je okysličena a zbavena oxidu uhličitého. Z oxygenátoru se přes pumpu vrací do těla kanylou jdoucí většinou do vzestupné části aorty. Součástí mimotělního oběhu je i výměník tepla, protože mnohé operace se provádějí při snížení tělesné teploty. Na aortu se nasadí svorka, tak aby krev netekla do srdce, to se zastaví pomocí speciálního roztoku, který jej zároveň ochladí. Najdou se již dříve označená místa na věnčitých tepnách a jednotlivé cévní štěpy se zde našijí, druhé konce cév zůstávají prozatím volně. Po našití všech štěpů se sejme svorka na aortě, postupně se zastaví mimotělní oběh a obnoví srdeční akce, nasadí se bočná svorka na vzestupnou část aorty. Svorka již uchovává částečný průtok aortou a pomocí této svorky se našijí volné konce na vzestupnou část aorty. Pokud je jako štěp použita tepna prsní, její druhý konec se na aortu nenašívá, je připojen k podklíčkové tepně a krevní zásobení je dostatečné. Po sejmutí bočné svorky a ošetření preparací a potencionálních míst možného krvácení a kontrole všech anastomóz je uzavřen po anatomických vrstvách hrudník, hrudní kost sešita drátěným stehem a podkoží a pokožka stehem klasickým.

Při revaskularizaci bez mimotělního oběhu se pomocí stabilizátorů omezí hybnost srdce kolem naznačeného místa určeného k našití štěpu, po vypreparování tepny se nařízne drobným řezem a do lumen se zavede plastová trubička, shunt, aby bylo zachováno prokrvení a krev nezalévala operační pole. Následuje našití konců všech cévních štěpů postupně na označená místa. Druhé konce zůstávají volné a jsou připraveny k našití na aortu. Opět se naloží na aortu bočná svorka, tak jako u revaskularizace s mimotělním oběhem a našijí se volné konce na vzestupnou část aorty. Další postup je shodný jako při revaskularizaci s mimotělním oběhem.


Primář
doc. MUDr. Radim Brát, Ph.D., MBA
Telefon+420 597 375 101
Emailradim.brat@fno.cz
Vrchní sestra
Mgr. Petra Gombalová
Telefon+420 597 375 104
Emailpetra.gombalova@fno.cz
Sekretariát
Blanka Hlaváčová
Telefon+420 597 375 102
Emailblanka.hlavacova@fno.cz
×
PředchozíDalší
Načítání