Intervenční neuroradiologie, Angiologie

Co je angiografie?

Vyšetření cév (tepen a žil) je specializované vyšetření pomocí rentgenového záření – skiaskopie, DSA a aplikace kontrastní látky s obsahem jodu do cév.

Jaký je důvod (indikace) tohoto výkonu?

Onemocnění tepenného a žilního řečiště končetin, hlavy, orgánů hrudníku a břicha. Zúžení tepen hlavy, krku, břišních orgánů a končetin. Nepravidelná rozšíření (aneurysmata), která Vás ohrožují krvácením. Vrozené či získané anomálie cévního řečiště. Prostřednictvím tohoto vyšetření získáme přesnější informace o možnosti léčení daného onemocnění. Alternativou angiografie je CT angiografické event. MR angiografické vyšetření.

Dávka ionizujícího záření

velmi rozdílná závisí na délce vyšetření, přístroji a vyšetřované oblasti.

Jaký je režim pacienta před výkonem?

4 hodiny před výkonem nejíst, pitný režim není omezen.

Jaký je postup při provádění výkonu?

Vyšetření tepenného či žilního řečiště lze provést přímou punkcí (napíchnutí) tepny (žíly) nebo katetrizační technikou (popsanou níže). Většina angiografií se provádí katetrizační technikou, punkcí žíly.

Vlastní katetrizace

• 1. Punkce (napíchnutí) stehenní tepny v místním znecitlivění při nehmatném tepu pažní tepny
• 2. Po punkci se zavede přes jehlu do tepny vodič (speciální měkký ohebný drát)
• 3. Jehla se po vodiči odstraní, zatímco vodič je ponechán v tepenném řečišti
• 4. Po vodiči se zavede zaváděcí pouzdro (sheat), kterým je možné provádět opakované výměny cévek - katétrů do tepen na určené místo
• 5. Posledním krokem je odstranění vodiče z vnitřního lumen katétru, katétr se poté propláchne a uzavře kohoutkem, tím je připraven k aplikaci kontrastní látky
• 6. Po provedení arteriografie je výkon ukončen odstraněním nástrojů a místo vpichu bude stlačeno po dobu 10-15 minut

Komplikace

• • komplikace v místě vpichu, nejčastěji krevní podlitina (hematom),
• • rozrušení a uvolnění aterosklerotického plátu s následným vmetkem do cévního řečiště
• • alergoidní, chemotoxická reakce na kontrastní látku (kopřivka, dušnost, otoky).

Možné komplikace a nežádoucí účinky podání jodové kontrastní látky

Alergoidní reakce na kontrastní látku - vzniká nezávisle na množství podané látky a její příčina není známa. Může probíhat jako mírná reakce s výskytem vyrážky, nevolnosti či mírných dechových obtíží. V případě závažné alergické reakce může dojít až k rozvoji závažného stavu anafylaktického šoku, který i při veškeré zavedené léčbě může vést ke smrti pacienta

Chemotoxická reakce - znamená ovlivnění určitého orgánu, tato reakce je úměrná množství podané kontrastní látky. Touto reakcí je ohrožen pacient v nestabilním klinickém stavu. Pocity horka, nevolnost, zvracení. Ovlivnění zejména vylučovacího ústrojí – nefrotoxicita,srdce a cév - kardiotoxicita.

Pozdní reakce - vyvíjí se 3-48 hodin po aplikaci kontrastní látky. Většinou se jedná o výskyt vyrážky.

Jaká jsou opatření k zamezení alergické reakce:

• sdělení veškerých alergií lékaři – léky, prachy, pyly, potraviny, zvířata, astma, senná rýma, jodové preparáty
• podání premedikace před vyšetřením – speciální příprava u alergických pacientů, dohled lékařů anesteziologicko-resuscitační kliniky u rizikových pacientů
• premedikace u rizikových pacientů

Kontraindikace

• závažná alergická reakce na předchozí podání jodové kontrastní látky
• těžké funkční poruchy ledvin a jater (kreatinin nad 300mikromol/l)
• tyreotoxikóza
• mnohočetný myelom
• těhotenství
• laktace (nutno přerušit kojení na 24hodin)
• vyšetření a léčba radioaktivními izotopy jodu.

Riziko spojené s ionizujícím zářením

Ionizující (rentgenové) záření ve formě dlouhodobého menšího i krátkodobého velmi intenzivního záření má negativní účinky na člověka a živé organismy. Navozuje v živé hmotě řadu změn, vedoucích k poškození struktur živé hmoty.
Negativní působení na plod, poškození kůže, oční čočky, poškození kostní dřeně, formy střevní, neuropsychické problémy a ve vysokých dávkách až nemoc z ozáření. Jedná se o postižení akutní i chronická. K těmto druhům postižení v radiodiagnostice nedochází nebo jen velmi vzácně v mírné formě, protože dávky ionizujícího záření používané při radiodiagnostických metodách jsou mnohonásobně nižší, tzv. podprahové.

Radiodiagnostické výkony jsou prováděny erudovaným personálem. Při vyšetření je postupováno tak, aby dávka ionizujícího záření byla co nejnižší v poměru zachování kvality vyšetření. Pravidelně je prověřován stav RTG přístrojů, které musí splňovat přísné normy. Jsou používány ochranné prostředky k vykrytí citlivých partií mimo zájmovou oblast vyšetření. Obdržené dávky při vyšetření jsou sledovány a zaznamenávány.