|
Charakteristika Laktát (kyselina mléčná) je konečný produkt anaerobní glykolýzy. Vzniká redukcí
pyruvátu, katalyzovanou laktátdehydrogenázou, především v kosterním svalstvu, mozku, kůži, ledvinách a erytrocytech.
Laktát je významným markerem oxygenace tkání. Existuje celá řada indikací pro stanovení hladiny laktátu. Laktátová
acidóza typu je spojena s nedostatečnou oxygenací krve a tkáňovou hypoxií (anemickou, hypoxickou, stagnační,
histotoxickou), popř. vzniklá laktátová acidóza není provázena tkáňovou hypoxií. Příčinou je zhoršené odbourávání
laktátu při onemocnění jater, ledvin, leukemii, při léčbě perorálními antidiabetiky, u vrozených metabolických poruch
aj. Užitečným parametrem pro hodnocení hypoxie určitého orgánu je stanovení rozdílu v koncentraci laktátu v artérii a
příslušné véně. S laktátovou acidózou se setkáváme i fyziologicky při práci svalů na „kyslíkový dluh“ při akutních
tělesných výkonech. Indikace -
kvantifikace metabolické
acidózy -
pomocný ukazatel u metabolických
chorob Výpovědní
hodnota ↑ Zvýšená koncentrace laktátu v plazmě
-
poruchy metabolismu glykogenu
(glykogenózy) -
poruchy glukoneogeneze -
poruchy Krebsova cyklu -
poruchy respiračního
řetězce -
organické acidurie ↓ Snížená koncentrace laktátu v plazmě -
bez klinického významu
Zdroje Jabor,
Antonín. Principy interpretace laboratorních testů. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada
Publishing, 2020. s. 436. ISBN 978-80-271-1272-2. Autorský kolektiv. Encyklopedie laboratorní medicíny pro
klinickou praxi – verze 12. Pardubice: SEKK. [prosinec 2014].
|
Cookies