CharakteristikaOSN-E
Asparagin
patří mezi neesenciální aminokyseliny, je amidem kyseliny asparagové. Asparagin tvoří spolu s glutaminem latentní zásobu amoniaku v organismech
(ve volné formě) a hraje důležitou roli při využívání amoniaku v biosyntetických dějích.
Indikace OSN-E 1) Asparagin tvoří spolu s glutaminem latentní zásobu amoniaku
v organismech (ve volné formě) a hraje důležitou roli při využívání amoniaku v biosyntetických dějích. Asparagin a
glutamin jsou stavební jednotky bílkovin, ale také významnými transportéry (lehce přechází přes buněčnou membránu).
Dědičná metabolická porucha typická pro poruchy metabolismu asparaginu není
známa. 2)
Stanovení AMK je také důležité pro diagnostiku dědičných metabolických poruch aminokyselin, které patří do velké skupiny
dědičných metabolických poruch (DMP). Ve většině případů je příčinou těchto onemocnění defekt některého z enzymů
metabolické dráhy příslušné aminokyseliny, který neplní svou funkci. Z tohoto důvodu dochází buď k nahromadění
metabolitů (toxické působení), nebo chybí následný metabolit (např. karence důležitého neurotransmiteru). Výsledkem je
většinou ireparabilní poškození nejrychleji rostoucích tkání po narození (např. deficit myelinizace z níž resultuje
poškození CNS). 3) Aminokyseliny jsou zároveň prekursory
neurotransmiterů – biologických aminů (tyrosin - katecholaminů, tryptofan - serotoninu, histidin - histaminu, serin -
acetylcholin) a neuropeptidů. Rozlišujeme excitační (glutamát, aspartát) a inhibiční (GABA, glycin) neurotransmitery
mozku a míchy. Aminokyseliny přímo či nepřímo reguluje veškeré základní nervové procesy: excitace a inhibice, spánek,
agresivita a úzkost, emoce, chování, paměť, učení. Patologie v obsahu aminokyselin a derivátů aminokyselin v těle je
jedním z faktorů různých abnormálních procesů, které se vyskytují v dysfunkcích nervového systému a přispívají k rozvoji
celé řady nervových a psychických onemocnění a syndromů, zvláště u dětí. 4) Zvýšené koncentrace aminokyselin v moči mohou souviset s poruchami
výživy (nedostatek esenciálních aminokyselin), onemocněním jater, chorobami zahrnujícími rozpad tkáně, závažnými
infekčními onemocněními, rakovinou, nádory, traumaty, otravou solemi těžkých kovů apod. Výpovědní
hodnota Jednotlivé aminokyselina hodnotíme
v kontextu vyšetření profilu ostatních aminokyselin nebo jiných laboratorních
parametrů. Zdroj Z.Vodrážka: Biochemie. Academia, Praha
1992 P.Karlson, W.Gerok, W.Gross: Pathobiochemie. Academia, Praha
1987 Odborná literatura,
Karolína Pešková, Viktor Kožich
|