Charakteristika Steroidní hormon o
molekulové hmotnosti 360,4 g/mol syntetizovaný z cholesterolu v buňkách zona glomerulosa
nadledviny. Produkce aldosteronu je
stimulována třemi hlavími mechanismy: angiotenzinem II (RAAS), hyperkalémií a ACTH. Inhibiční vlivy zahrnují
natriuretické peptidy, melanocyty stimulující hormon a dopamin. Dlouhodobě zvýšený obsah draslíku a snížený obsah sodíku
v dietě zvyšují odpověď buněk zona glomerulosa na stimulační vlivy sekrece aldosteronu v akutní fázi (pokles TK –
aktivace RAAS, akutní hyperkalémie, stresový podnět – ACTH). Aldosteron je v krvi vázán na plazmatické proteiny asi z 50%. Inaktivace
probíhá převážně v hepatocytech, kde je aldosteron konjugován s kyselinou glukuronovou, menší význam má
renální clearance. U pacientů s jaterní cirhózou inaktivace aldosteronu klesá s počtem funkčních hepatocytů.
Zároveň se relativně zvyšuje podíl renální eliminace. Většina fyziologických
účinků aldosteronu je zprostředkována vazbou na mineralokortikoidní receptor. V renálních tubulech vlivem
aldosteronu dochází ke zvýšené zpětné reabsorpci Na+ a vody a exkreci K+ a iontů
H+. Při chronickém hyperaldosteronismu po počáteční fázi retence Na+ a vody následně dochází
ke zvýšení natriurézy a diurézy (u pacientů se nevyvinou otoky ani hyponatrémie), deplece K+ se však
prohlubuje. Tento mechanismus je zajištěn natriuretickými peptidy a regulací renální
hemodynamiky. Aldosteron dále v neuronech, myocytech a buňkách
endotelu a hladké svaloviny cév ovlivňuje syntézu kolagenu a růstových faktorů (TGF beta,
PAI-1). Indikace - diagnostika endokrinopatií (poruchy osy RAAS,
hyper/hypoaldosteronismus) - diferenciální
diagnostika sekundární hypertenze a poruch vodno solní homeostázy - indikace spolu s vyšetřením
reninu Výpovědní hodnota Normální sérové koncentrace aldosteronu jsou vysoké v dětství
a do dospělosti se snižují. Zvyšují se během těhotenství. Sekrece aldosteronu klesá s příjmem soli, souvisí s exkrecí natria do moči, plazmatickou
hladinou reninu. Další faktory zvyšující aldosteron je vertikalizace, která vede ke zvýšení reninu a aktivaci osy RAA
(renin-angiotensin-aldosteron), fyzická aktivita s elevací 2-4x, diurnální variace (s ranním maximem a večerními minimy)
a léky ovlivňující aktivaci RAA. ↓ Snížené hodnoty u
primárního a sekundárního hypoaldosteronismu, Addisonovy choroby, poškození ledvin, bilaterální nefrektomie,
insuficience hypofýzy, při hypokalemii, nadbytku sodíku, při léčbě beta blokátory, ACE inhibitory, centrálně působícími
antihypertenzivy, nesteroidními antirevmatiky, v pokročilém věku ↑ Zvýšené
hodnoty u primární a sekundární hyperaldosteronismus,
při stenóze ledvinných arterií , renovaskulární hypertenzi, maligní hypertenzi, u Bartterova syndromu, při užívání
hormonální antikoncepce, během gravidity, při restrikci sodíku a u hyperkalémie, u edémů, při podávání diuretik, kalium
šetřící diuretik a blokátorů kalciového kanálu Pro
screening poruch osy RAAS se využívá poměr aldosteron/renin (ARR). Odběr pro vyšetření obou analytů
je nutné provést ve stejném čase a za stejných podmínek (poloha, dieta, vysazení farmakoterapie). Primární
hyperaldosteronismus Klinicky se nejčastěji manifestuje farmakorezistentní hypertenzí, hypokalémie je méně častá (37%)
. Podle guidelines Endokrinologické
společnosti (The Endocrine Society) se doporučuje vyšetřit ARR u všech pacientů s hypertenzí nad
160/110 mmHg, nebo při rezistenci na terapii (>3 antihypertenziva), dále u pacientů s pozitivní rodinnou
anamnézou (kardiovaskulární příhody nebo hypertenze před 40. rokem života) a u hypertenze
s hypokalemií. Zdroje: Jameson, J.L. et al.: Harrison´s Endocrinology, McGraw
Hill, 2006. Funder J.W., Carey R.M., Fardella C. et al.: Case
Detection, diagnosis and treatment of patients with primary aldosteronism: An Endocrine Society Practical Guideline, J
Clin Endocrinol Metab, 2008. Rossi G.P.,
Barisa M., Belfiore A. et al.: The aldosterone-renin ratio based on the plasma renin activity and the direct renin assay
for diagnosing aldosterone-producing adenoma, J Hypertens., 2010. The Task Force
for the management of arterial hypertension of the European Society of Hypertension (ESH) and of the European Society of
Cardiology (ESC): ESH/ESC Guidelines for the management of arterial hypertension, European Heart Journal,
2013.
|