Laboratorní příručka

Aldosteron (bazální)_P

Jednotky:

pmol/l

Princip stanovení:

CLIA kompetitvní; iSYS, IDS

Odhad relativní nejistoty:

24,9 % (cílová hodnota 729,0 pmol/L)

Odběr:

Odebíraný vzorek:

Krev

Doporučený odběr do:

Plast, K3EDTA (Sarstedt, červený uzávěr)

Stabilta vzorků:

Stabilita při -20 °C:

30 d

Provádíme:

Příjem vzorků pro rutinu:

Pondělí až pátek

Odezva rutinní:

Do týdne

Vyšetření provádí:

Úsek speciálních metod OKB

Referenční a interpretační meze:


Věk od	do	Dolní ref. mez	Horní ref. mez	Jednotka	Další údaje
2R	6R	404	1524	pmol/l
6R	15R	321	1163	pmol/l
15R	99R+	102	858	pmol/l

Zdroj referenčních hodnot:

Příbalový leták IDS iSYS Aldosterone

Faktor pro přepočet jednotek: pmol/l = 2,77 x ng/l

Pokyny k odběru:

Vyšetření musí být provedeno z plazmy EDTA.

Před odběrem je nutné vysadit na nejméně 1 týden léky ovlivňující RAAS (diuretika, beta blokátory a další). Pacient by měl dodržet standardní příjem Na+ a K+ a vyloučit ze stravy lékořicové výrobky.

Odběr se provádí za 2 hodiny po probuzení (mezi 7:00 a 10:00). Při hospitalizaci je nutné, aby pacient setrval v poloze vleže/vsedě min. 30 min, nejlépe 2 hodiny. U ambulantních pacientů se provádí odběr vsedě po minimálně 30 minutovém klidu bez změny polohy.

Je-li prováděn odběr reninu a aldosternu po zátěži (Renin_P zátěž a Aldo_P zátěž), je potřeba, aby byl odběr proveden po minimálně 30 minutách chůze nebo stání. Zátěž je možno nahradit farmakologicky (např. pomocí diuretik)

Pokyny k preanalytice:

Aby se zabránilo aktivaci RAAS chladem, musí být vzorky odebrány, uchovány a centrifugovány při pokojové teplotě!!!
Nelze-li doručit vzorek plné krve do 1 hodiny od odběru, je nutno centrifugovat v nechlazené centrifuze 1000-1500g/10-15 min a odseparovat plazmu. Vzorky plazmy po centrifugaci musí být uchovány při teplotě <-20 °C.

Pokyny pro pacienty:

Návod: odběr krve (pacient)

Klinické informace :

Charakteristika

Steroidní hormon o molekulové hmotnosti 360,4 g/mol syntetizovaný z cholesterolu v buňkách zona glomerulosa nadledviny.

Produkce aldosteronu je stimulována třemi hlavími mechanismy: angiotenzinem II (RAAS), hyperkalémií a ACTH. Inhibiční vlivy zahrnují natriuretické peptidy, melanocyty stimulující hormon a dopamin. Dlouhodobě zvýšený obsah draslíku a snížený obsah sodíku v dietě zvyšují odpověď buněk zona glomerulosa na stimulační vlivy sekrece aldosteronu v akutní fázi (pokles TK – aktivace RAAS, akutní hyperkalémie, stresový podnět – ACTH).

Aldosteron je v krvi vázán na plazmatické proteiny asi z 50%. Inaktivace probíhá převážně v hepatocytech, kde je aldosteron konjugován s kyselinou glukuronovou, menší význam má renální clearance. U pacientů s jaterní cirhózou inaktivace aldosteronu klesá s počtem funkčních hepatocytů. Zároveň se relativně zvyšuje podíl renální eliminace.

Většina fyziologických účinků aldosteronu je zprostředkována vazbou na mineralokortikoidní receptor. V renálních tubulech vlivem aldosteronu dochází ke zvýšené zpětné reabsorpci Na⁺ a vody a exkreci K⁺ a iontů H⁺. Při chronickém hyperaldosteronismu po počáteční fázi retence Na⁺ a vody následně dochází ke zvýšení natriurézy a diurézy (u pacientů se nevyvinou otoky ani hyponatrémie), deplece K⁺ se však prohlubuje. Tento mechanismus je zajištěn natriuretickými peptidy a regulací renální hemodynamiky.

Aldosteron dále v neuronech, myocytech a buňkách endotelu a hladké svaloviny cév ovlivňuje syntézu kolagenu a růstových faktorů (TGF beta, PAI-1).

Indikace

- diagnostika endokrinopatií (poruchy osy RAAS, hyper/hypoaldosteronismus)

- diferenciální diagnostika sekundární hypertenze a poruch vodno solní homeostázy

- indikace spolu s vyšetřením reninu

Výpovědní hodnota

Normální sérové koncentrace aldosteronu jsou vysoké v dětství a do dospělosti se snižují. Zvyšují se během těhotenství.

Sekrece aldosteronu klesá s příjmem soli, souvisí s exkrecí natria do moči, plazmatickou hladinou reninu. Další faktory zvyšující aldosteron je vertikalizace, která vede ke zvýšení reninu a aktivaci osy RAA (renin-angiotensin-aldosteron), fyzická aktivita s elevací 2-4x, diurnální variace (s ranním maximem a večerními minimy) a léky ovlivňující aktivaci RAA.

↓ Snížené hodnoty

u primárního a sekundárního hypoaldosteronismu, Addisonovy choroby, poškození ledvin, bilaterální nefrektomie, insuficience hypofýzy, při hypokalemii, nadbytku sodíku, při léčbě beta blokátory, ACE inhibitory, centrálně působícími antihypertenzivy, nesteroidními antirevmatiky, v pokročilém věku

↑ Zvýšené hodnoty

u primární a sekundární hyperaldosteronismus, při stenóze ledvinných arterií , renovaskulární hypertenzi, maligní hypertenzi, u Bartterova syndromu, při užívání hormonální antikoncepce, během gravidity, při restrikci sodíku a u hyperkalémie, u edémů, při podávání diuretik, kalium šetřící diuretik a blokátorů kalciového kanálu

Pro screening poruch osy RAAS se využívá poměr aldosteron/renin (ARR). Odběr pro vyšetření obou analytů je nutné provést ve stejném čase a za stejných podmínek (poloha, dieta, vysazení farmakoterapie).

Primární hyperaldosteronismus

Klinicky se nejčastěji manifestuje farmakorezistentní hypertenzí, hypokalémie je méně častá (37%) .

Podle guidelines Endokrinologické společnosti (The Endocrine Society) se doporučuje vyšetřit ARR u všech pacientů s hypertenzí nad 160/110 mmHg, nebo při rezistenci na terapii (>3 antihypertenziva), dále u pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou (kardiovaskulární příhody nebo hypertenze před 40. rokem života) a u hypertenze s hypokalemií.

Zdroje:

Jameson, J.L. et al.: Harrison´s Endocrinology, McGraw Hill, 2006

Funder J.W., Carey R.M., Fardella C. et al.: Case Detection, diagnosis and treatment of patients with primary aldosteronism: An Endocrine Society Practical Guideline, J Clin Endocrinol Metab, 2008.

Rossi G.P., Barisa M., Belfiore A. et al.: The aldosterone-renin ratio based on the plasma renin activity and the direct renin assay for diagnosing aldosterone-producing adenoma, J Hypertens., 2010

The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Hypertension (ESH) and of the European Society of Cardiology (ESC): ESH/ESC Guidelines for the management of arterial hypertension, European Heart Journal, 2013.