Laboratorní příručka
Sodík_S/P |
Synonymum: | Natrium_S/P |
Jednotky: | mmol/L |
Princip stanovení: | ISE s dilucí, Atellica CH 930, Siemens |
Standardní operační postup: | SOPV-OKB-008 |
Odhad relativní nejistoty: | 2,2 % |
Odběr: |
Odebíraný vzorek: | Krev |
Doporučený odběr do: | Plast, gel, aktivátor srážení (Sarstedt, hnědý uzávěr) |
Stabilta vzorků: |
Stabilita při 2 - 8 °C: | 7 d |
Stabilita při -20 °C: | 1 r |
Provádíme: |
Příjem vzorků pro rutinu: | Denně |
Odezva rutinní: | Do 4 hodin |
Příjem vzorků pro statim: | Denně, 24 hodin |
Odezva na statim: | Do 1 hod. od doručení |
Vyšetření provádí: | Úsek automatizované analýzy OKB |
Referenční a interpretační meze: |
Věk od | do | Dolní ref. mez | Horní ref. mez | Jednotka | Další údaje | |
0D | 1M 11D | 136 | 146 | mmol/l | ||
1M 11D | 18R | 137 | 146 | mmol/l | ||
18R | 99R+ | 137 | 145 | mmol/l |
Zdroj referenčních hodnot: | Masopust J. Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. , NORIP (http://nyenga.net/norip/index.htm) |
Pokyny k odběru: |
Sérum musí být odděleno od krevních elementů nejpozději do 1 hod. Sérum pro analýzu nesmí být hemolytické a chylózní. |
Pokyny pro oddělení: |
Odběr žilní krve vakuovým systémem |
Odběr žilní krve - zdroje chyb |
Doporučené množství plné krve prim. vzorku |
Pokyny pro pacienty: |
Návod: odběr krve (pacient) |
Klinické informace : |
Charakteristika Sodík je hlavní extracelulární kation a jako takový se největší měrou podílí na osmolalitě extracelulární tekutiny. Sodík se vyskytuje výhradně ve formě sodného kationtu Na+. Fyziologické rozmezí koncentrace sodíku v plazmě je cca 132–145 mmol/L, zatímco koncentrace v buňkách se pohybuje kolem 3–10 mmol/L. Zachování tohoto poměru je nezbytné. Udržuje se aktivní činností tzv. sodíkové pumpy – enzymu Na+-K+-adenozintrifosfatázy, která spotřebovává většinu klidové spotřeby energie. Sodík je přijímán v potravě ve formě chloridu sodného (kuchyňská sůl). Průměrný příjem je cca 10 g/den. Za fyziologických podmínek se asi 90 % sodíku vylučuje z organismu močí, zbytek stolicí a potem. Za patologických stavů se mohou zvýšit ztráty sodíku močí (po diureticích, v polyurické fázi selhání ledvin, při hypoaldosteronismu aj.), ztráty GIT nastávají při zvracení a průjmech, ztráty potem jsou významné při práci či sportu za vysokých teplot apod. Ionty sodíku na sebe vážou velké množství vody, z tohoto důvodu je metabolismus sodíku neoddělitelný od metabolismu vody a společná je i jejich regulace. Významná je i souvislost s koncentrací kalia a s acidobazickým metabolismem. Vždy je nutné rozlišovat mezi koncentrací a zásobou sodného kationtu. Příznaky hyponatrémie i hypernatrémie jsou neurologické a mohou být spojeny jak s úmrtím, tak s permanentním postižením mozku. Stanovení koncentrace sodíku v séru, plazmě i v moči proto patří mezi základní biochemická vyšetření a je indikováno v souvislosti s celou řadou klinických stavů a syndromů.
Indikace v krvi - poruchy vodní a iontové rovnováhy - poruchy acidobazické rovnováhy - syndrom polyurie/polydypsie a poruchy pocitu žízně - diferenciální diagnostika renálních onemocnění - diferenciální diagnostika arteriální hypertenze - diferenciální diagnostika edémů - endokrinopatie - monitorování pacientů v kritickém stavu vyžadujících intenzivní péči
Indikace v moči - diagnostika a monitorování poruch vodní a iontové homeostázy - diferenciální diagnostika renální/prerenální nedostatečnosti - monitorování diety se snížených obsahem soli
Výpovědní hodnota ↑ Ke zvýšení koncentrace sodíku v séru/plazmě dochází při: - dehydrataci z nedostatečného přívodu tekutin, či z jejich zvýšených ztrát - nadměrném přívodu NaCl např. infuzemi - hyperaldosteronismu, při kterém je zvýšená zpětná resorpce v tubulech - podávání některých léků ve formě sodných solí - ztrátách čisté vody způsobujících hyperosmolalitu - Cushingově syndromu - vlivem medikace
↓ Ke snížení koncentrace sodíku v séru/plazmě dochází při: - ztrátách GIT (zvracení, odsátí obsahu, průjem) - renálních ztrátách (polyurické stadium renálního selhání, diuretika) - diabetické acidóze - insuficienci nadledvin - hypoaldosteronismu - ztrátách potem - traumatech lebky spojených s poškozením hypothalamu - pneumonii - respirační alkalóze - těhotenských toxikózách
Zdroje Jabor, Antonín. Principy interpretace laboratorních testů. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2020. s. 436. ISBN 978-80-271-1272-2. Autorský kolektiv. Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi – verze 12. Pardubice: SEKK. [prosinec 2014]. Masopust J. Klinická biochemie, požadování a hodnocení biochemických vyšetření, I. díl., s. 74. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum; 1996. ISBN 80-7184-649-3.
|