Laboratorní příručka

Draslík_S/P

Synonymum:

Kalium_S/P

Jednotky:

mmol/L

Princip stanovení:

ISE s dilucí, Atellica CH 930, Siemens

Standardní operační postup:

SOPV-OKB-009

Odhad relativní nejistoty:

3,2 %

Odběr:

Odebíraný vzorek:

Krev

Doporučený odběr do:

Plast, gel, aktivátor srážení (Sarstedt, hnědý uzávěr)

Stabilta vzorků:

Stabilita při 20 - 25 °C :

7 d

Stabilita při 2 - 8 °C:

7 d

Stabilita při -20 °C:

1 r

Provádíme:

Příjem vzorků pro rutinu:

Denně

Odezva rutinní:

Do 4 hodin

Příjem vzorků pro statim:

Denně, 24 hodin

Odezva na statim:

Do 1 hod. od doručení

Vyšetření provádí:

Úsek automatizované analýzy OKB

Referenční a interpretační meze:


Věk od	do	Dolní ref. mez	Horní ref. mez	Jednotka	Další údaje
0D	1M	3,7	5,9	mmol/l
1M	1R	4,1	5,3	mmol/l
1R	18R	3,4	4,7	mmol/l
18R	99R+	3,5	5,1	mmol/l
18R	99R+	3,4	4,5	mmol/l	V plazmě

Zdroj referenčních hodnot:

Carl A. Burtis: Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics, Příbalový leták výrobce

Pokyny k odběru:

Zabránit hemolýze, značné ovlivnění výsledku!! Odběr je nutné provést bez předchozího cvičení a stažení paže manžetou.

Pokyny k preanalytice:

Hemolytické vzorky nebudou stanoveny.

Pokyny pro oddělení:

Odběr žilní krve vakuovým systémem

Odběr žilní krve - zdroje chyb

Doporučené množství plné krve prim. vzorku

Pokyny pro pacienty:

Návod: odběr krve (pacient)

Klinické informace :

Charakteristika

Draslík je hlavní intracelulární kation. Fyziologické rozmezí koncentrace draslíku v plazmě je cca 3,8–5,2 mmol/L, zatímco koncentrace v buňkách se pohybuje kolem 110–160 mmol/L. Zachování tohoto poměru je nezbytné pro správnou funkci buněk: nervosvalovou dráždivost a dráždivost buněk převodního systému myokardu. Udržuje se aktivní činností tzv. sodíkové pumpy – enzymu Na⁺-K⁺-adenozintrifosfatázy, která spotřebovává většinu klidové spotřeby energie. Při nedostatku energie se snižuje činnost sodíkové pumpy a draslík uniká z buněk. Při acidémii je K⁺ uvolňováno z vazby na fosfátové pufry a kalémie se zvyšuje, při alkalémii se naopak K⁺ v buňce váže a kalémie klesá. Draslík je obsažen v rostlinné stravě, především v ovoci. Za fyziologických podmínek se asi 90 % draslíku ztrácí z organismu močí. Důležitá je především dobrá funkce ledvin.

Stanovení koncentrace draslíku v séru, plazmě i v moči proto patří mezi základní biochemická vyšetření a je indikováno v souvislosti s celou řadou klinických stavů a syndromů.

Pro diagnostické účely je třeba vyhodnocovat výsledky stanovení draslíku vždy komplexně s ohledem na všechny další dostupné anamnestické údaje, výsledky klinických vyšetření i jiné nálezy. Primárně je nutné koncentraci draslíku v séru/plazmě interpretovat ve vztahu k pH krve. Při acidóze koncentrace vzrůstá (na každý pokles pH o 0,1 stoupá kalémie o cca 1 mmol/L), při alkalóze naopak klesá.

Indikace v krvi

- diferenciální diagnostika arteriální hypertenze, srdeční arytmie, bradykardie, ileu a endokrinopatií

- užívání diuretik a laxativ

- akutní a chronická renální nedostatečnost

- průjmy, zvracení

- poruchy acidobazické rovnováhy

- akutní stavy v intenzivní medicíně a monitorování pacientů v kritickém stavu

- diferenciální diagnostika tubulopatií

Indikace v moči

- diferenciální diagnostika hypo/hyperkalemie

- diferenciální diagnostika renální/prerenální insuficience

- diagnostika endokrinopatií

Výpovědní hodnota

↑ Při nálezu hyperkalémie je nutné myslet například na možnost:

- selhání ledvin s oligurií či anurií

- selhání kůry nadledvin spojené s poruchou sekrece aldosteronu (Addisonova choroba)

- poruchy tvorby aldosteronu (hypoaldosteronismus)

- zničení juxtaglomerulárního aparátu

- vlivu podávání inhibitorů ACE (angiotenzin-konvertujícího enzymu)

- vlivu šokového stavu (dochází ke snížení extracelulárního objemu)

- zhmoždění tkání

- nadměrného přívodu draselných iontů například infuzí

↓ Nález hypokalémie může být způsoben jednak sníženým příjmem draslíku v potravě, jednak porušenou funkcí ledvin, způsobující zvýšené ztráty draslíku z organismu a dále k ní dochází například při:

- operacích

- dlouhodobém hladovění

- infuzích bez draslíku

- hyperaldosteronismu

- dlouhodobé léčbě glukokortikoidy

- předávkování diuretiky

- metabolické alkalóze a diabetické ketoacidóze

- hepatopatie

- používání anabolik

- polyurické fázi selhání ledvin

- renální tubulární acidóze

- Bartterově syndromu

- ztrátách tekutin GIT (zvracení, průjmy)

Zdroje

Jabor, Antonín. Principy interpretace laboratorních testů. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2020. s. 436. ISBN 978-80-271-1272-2.

Autorský kolektiv. Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi – verze 12. Pardubice: SEKK. [prosinec 2014].

Masopust J. Klinická biochemie, požadování a hodnocení biochemických vyšetření, I. díl., s. 74. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum; 1996. ISBN 80-7184-649-3.