Laboratorní příručka
| HCO3 standardní (Ba, Bv, Bc) |
| Jednotky: | mmol/L |
| Princip stanovení: | Výpočet z pH, pCO2 a hemoglobinu. |
| Odběr: |
| Odebíraný vzorek: | Krev |
| Doporučený odběr do: | Sklo, plast s protisrážlivou úpravou, "balanc." heparin |
| Stabilta vzorků: |
| Stabilita při 20 - 25 °C : | 15 min |
| Stabilita při 2 - 8 °C: | 1 h |
| Provádíme: |
| Příjem vzorků pro rutinu: | Denně |
| Příjem vzorků pro statim: | Denně, 24 hodin |
| Odezva na statim: | Do 15 min.od doručení |
| Vyšetření provádí: | Úsek vnitřního prostředí OKB |
| Referenční a interpretační meze: |
| Věk od | do | Dolní ref. mez | Horní ref. mez | Jednotka | Další údaje | |
| 0D | 99R+ | 22 | 26 | mmol/l |
| Zdroj referenčních hodnot: | Příbalový leták. |
| Pokyny k preanalytice: |
|
Odběr krve provést anaerobně do odběrové zkumavky s Ca balancovaným heparinem. Odebraná krev nesmí obsahovat vzduchové
bubliny, proto je nutné ihned po odběru je ze stříkačky vytlačit. Krev v odběrové zkumavce je nutné po odběru řádně ale
opatrně promíchat a ihned poslat do laboratoře. K možným rizikům patří kontaminace infuzemi a proplachovacími roztoky. Před odběrem krve je potřebné odtáhnout přiměřené množství krve. |
| Klinické informace : |
|
Charakteristika Acidobazická rovnováha je spojena s metabolismem vodíkových iontů (H+), tedy s oxidoredukčními pochody provázejícími buněčný metabolismus. Koncentrace (přesněji aktivita) vodíkových iontů c[H+], respektive protonový gradient na intra- i extracelulárních membránách ovlivňuje buněčný metabolismus. Proto udržování aktivity H+ v určitých mezích je životně důležité. Změnou c[H+] se mění biologická aktivita proteinů, distribuce a stupeň ionizace elektrolytů apod. Pro organismus je proto velmi důležité udržovat koncentraci (aktivitu) vodíkových iontů v určitých mezích, i když tato koncentrace se pohybuje o 3–4 řády níže než koncentrace jiných iontů. V extracelulární tekutině se udržuje c[H+] kolem hodnoty 40 mmol/L, zatímco c[Na+] činí průměrně 145 mmol/L. V různých buněčných kompartmentech je však koncentrace H+ různá, vyjádříme-li ji jako hodnotu pH, pak v cytosolu buněk se udává pH 6,700–7,200; v některých organelách jako jsou lysozomy, Golgiho aparát pod 5,000; v jiných (mitochondrie) naopak vyšší než 7,400.
Poruchy acidobazické rovnováhy vznikají, jestliže následující rovnice nejsou vyváženy:
Hodnota kyseliny uhličité (vyjádřená jako pCO2) se mění při poruchách, které označujeme jako respirační. Hodnota hydrogenuhličitanu se mění při poruchách, které označujeme jako metabolické. Podstatou života z biochemického hlediska jsou metabolické děje, jejichž cílem je zisk energie a substrátů potřebných pro enzymatické reakce. Jde převážně o aerobní procesy, při nichž se rozpadají složité sloučeniny uhlíku a vodíku a vznikají jednodušší látky, většinou kyselé povahy. Denně se tímto způsobem vytvoří asi 20 000 mmol oxidu uhličitého a 70 mmol netěkavých kyselin, převážně fosfátů a sulfátů. Nekontrolované hromadění těchto látek v organismu by znamenalo pokles pH extracelulární tekutiny a ve svých důsledcích narušení až znemožnění životních dějů. Výchylkám pH krve mimo referenční interval, ať už ve smyslu acidémie (poklesu pod dolní hranici referenčního rozmezí) nebo alkalémie (vzestupu nad horní hranici referenčního rozmezí), je organismus schopen čelit několika způsoby: pomocí pufrovacích systémů krve a činností plic, ledvin nebo dalších orgánů. Poruchy acidobazické rovnováhy se mohou vzájemně kombinovat nebo kompenzovat. Souvisí také s iontovou nerovnováhou vnitřního prostředí a jsou výsledkem četných primárních klinických chorob spojených s poruchami látkového metabolismu.
Měření ABR Měření se provádí na speciálních acidobazických analyzátorech, které současně měří řadu parametrů obvykle v kapiláře v průtokovém režimu (pH, pCO2 pO2, Na+, K+,Cl- Ca+2 ev. další parametry). Tyto přístroje pak dopočítají další parametry nutné pro hodnocení. Analyzátor ABL 835 FLEX měří na principu potenciometrie (pH, pCO2, ionty) a ampérometrie (pO2, glukóza, laktát) a spektrofotometrie (hemoglobin a jeho frakce, bilirubin).
Měřené parametry: pH, pCO2, pO2, Na+, K+, Cl-, iCa2+, Lac, Glu, tHb, FO2Hb, FCOHb, FMetHb, FHHb, FHbF, celkový bilirubin
Vypočtené parametry: SO2, aktuální HCO3-, standardní HCO3- (pCO2 5,3 kPa), BE (base excess), iCa2+ korigované (pH 7,4), SID (diference silných iontů), AG (anion gap)…
Výpovědní hodnota HCO3- (bikarbonáty, hydrogenuhličitany) Aktuální hydrogenuhličitany Tento parametr udává aktuální koncentraci hydrogenuhličitanů ve vyšetřované krvi. Vzhledem k tomu, že závisí na metabolické i respirační složce acidobazické rovnováhy, je jeho interpretace komplikovaná.
Standardní hydrogenuhličitany Počítaný parametr vyjadřuje, jaká by byla koncentrace hydrogenuhličitanů ve vyšetřovaném vzorku krve po vyloučení respirační poruchy, tj. po nasycení krve na pCO2 = 5,3 kPa. Informuje tedy pouze o metabolické složce acidobazické rovnováhy. Poklesem standardních hydrogenuhličitanů je charakterizována metabolická acidóza, jejich vzestupem metabolická alkalóza.
cHCO3- je koncentrace hydrogenuhličitanového aniontu ve vzorku (aktuální bikarbonáty). Aktuální bikarbonáty jsou vztaženy k definovaným podmínkám: - v celé krvi - v krvi nasycené kyslíkem - při teplotě 37°C
Analyzátor je vypočítává podle vztahu: cHCO3- = 0,230*pCO2 *10(pH-pKp) kde: pKp = 6,125 – log(1 + 10(pH-8,7))
„cHCO3-“ zahrnuje ionty hydrogenuhličitanové, uhličitanové a karbamátové.
Zdroje Masopust, J.: Klinická biochemie I. a II., Praha 1998, Racek, J. a spol.: Klinická biochemie, Praha 1999, Zima, T.: Laboratorní diagnostika, 2.vydání, Praha, Galén 2007, Schneiderka,Petr, et al.: Kapitoly z klinické biochemie. 2. vyd.,Praha, Karolinum 2004, VEJRAŽKA, Martin. Poruchy acidobazické rovnováhy [přednáška k předmětu Patobiochemie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 7.12.2010.
|
Cookies