Laboratorní příručka
| Kyselina močová_S/P |
| Synonymum: | Urát_S/P |
| Jednotky: | µmol/L |
| Princip stanovení: | fotometrie (urikáza / POD), Atellica CH 930, Siemens |
| Standardní operační postup: | SOPV-OKB-016 |
| Odhad relativní nejistoty: | 6,6 % |
| Odběr: |
| Odebíraný vzorek: | Krev |
| Doporučený odběr do: | Plast, gel, aktivátor srážení (Sarstedt, hnědý uzávěr) |
| Stabilta vzorků: |
| Stabilita při 20 - 25 °C : | 3 d |
| Stabilita při 2 - 8 °C: | 1 týden |
| Stabilita při -20 °C: | 0,5 r |
| Provádíme: |
| Příjem vzorků pro rutinu: | Denně |
| Odezva rutinní: | Do 4 hodin |
| Příjem vzorků pro statim: | Denně, 24 hodin |
| Odezva na statim: | Do 1 hod. od doručení |
| Vyšetření provádí: | Úsek automatizované analýzy OKB |
| Referenční a interpretační meze: |
| Věk od | do | Dolní ref. mez | Horní ref. mez | Jednotka | Další údaje | |
| 0D | 1M 11D | 143 | 340 | µmol/l | ||
| 1M 11D | 1R | 120 | 340 | µmol/l | ||
| 1R | 18R | 140 | 340 | µmol/l | ||
| F | 18R | 99R+ | 155 | 350 | µmol/l | |
| M | 18R | 99R+ | 155 | 400 | µmol/l |
| Zdroj referenčních hodnot: | Masopust J. Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. , NORIP (http://nyenga.net/norip/index.htm) |
| Pokyny pro oddělení: |
| Odběr žilní krve vakuovým systémem |
| Odběr žilní krve - zdroje chyb |
| Doporučené množství plné krve prim. vzorku |
| Pokyny pro pacienty: |
| Návod: odběr krve (pacient) |
| Klinické informace : |
|
Charakteristika Uráty (močany) jsou soli kyseliny močové. Při pH krve koncentrace urátu převažuje nad koncentrací volné kyseliny močové, která je u člověka konečným produktem odbourávání purinů. Současně je však také nejvýznamnějším antioxidantem krevní plazmy. Koncentrace kyseliny močové a urátu (urikémie) je vyšší u mužů než u žen. Z organismu se vylučují převážně močí. Zvýšení koncentrace nastává buď nadměrnou syntézou nebo díky snížené exkreci. Hyperurikémie může být primární (hlavně při idiopatickém snížení tubulární sekrece, ale také jako důsledek genetické poruchy) nebo sekundární (nadměrné odbourávání purinů, renální insuficience, následek acidózy, intoxikace nebo medikace). Kyselina močová je velmi málo rozpustná ve vodě, vysoké hodnoty koncentrace mohou vést k ukládání krystalů jak volné kyseliny, tak jejích solí ve tkáních – hlavně v ledvinách (nefropatie) a synoviální tekutině (dna). V močových cestách se mohou tvořit konkrementy. Snížení koncentrace je méně časté a většinou bez klinických příznaků. Kyselina močová v organismu vzniká v játrech, a to nejen z nukleových kyselin tělu vlastních, ale i z purinových bází obsažených v potravě. V krvi je kyselina močová zčásti volná, zčásti vázaná na albumin a specifický globulin. Má význačný antioxidační účinek a vedle albuminu je hlavním extracelulárním antioxidantem, chránícím před nepříznivými vlivy volných radikálů. Indikací pro vyšetření kyseliny močové je celá řada: artritida, dna, urolitiáza, poruchy renálních funkcí, nadměrná tělesná hmotnost, anémie, diuretická léčba, aj. viz odstavec Interpretace výsledků, konzultace. Stanovení kyseliny močové proto patří mezi základní rutinní biochemická vyšetření. Urikémie je obvykle vyšší ráno a nižší večer, ze dne na
den kolísá v rozsahu 4 ‑ 10 %. U mužů nacházíme vyšší koncentrace než u žen, které mají proti mužům
zvýšenou clearance urátu; hodnoty se zvyšují s velikostí těla, vyšší koncentrace nalézáme i u obézních osob.
Koncentrace stoupá během dětství (vyšší hodnoty mají také novorozenci v prvních dnech po narození), u mužů je
urikémie nezávislá na věku, u žen dochází ke zvýšení mezi
Indikace v krvi - diagnostika dny - diferenciální diagnostika artritidy a urolitiázy - diferenciální diagnostika chronického renálního selhání - doplňkové vyšetření při hemoblastózách a lymfoproliferativních onemocněních - diagnostika vrozených a získaných poruch metabolismu kyseliny močové
Indikace v moči - diferenciální diagnostika artritidy a urolitiázy - diferenciální diagnostika chronického renálního selhání - diferenciální diagnostika syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu
Výpovědní hodnota ↑ Zvýšení koncentrace kyseliny močové v krvi (hyperurikémie): Jako hyperurikémie se označuje koncentrace od 387 μmol/L; limit je stejný pro muže i ženy. Definice vychází z rozpustnosti kyseliny močové při 37°C, která je 381 μmol/L. Při překročení této koncentrace je plazma přesyceným roztokem kyseliny močové a za určitých podmínek může docházet k tvorbě krystalů urátu sodného. Jako vážná hyperurikémie se uvádí překročení koncentrace 714 μmol/L. Hyperurikémii vyvolávají dva základní faktory, které mohou působit i společně: - zvýšená produkce - zvýšený příjem purinů v dietě (maso, zejména zvěřina, vnitřnosti; větší zvýšení produkce kyseliny močové nastává po příjmu volných nukleotidů než při příjmu DNA nebo RNA, díky snazší hydrolyzovatelnosti se RNA vstřebává dvakrát více než DNA) - podání fruktózy, sorbitolu a xylitolu - hladovění (nejen zvýšená syntéza, ale i snížené vylučování díky acidóze) - zvýšená aktivita PRPP-amidotransferázy, která vede ke zvýšené syntéze purinů - zvýšená degradace nukleových kyselin při zániku velkého množství buněk (pneumonie, hemolytická a perniciózní anémie, psoriáza, polycytémie a leukémie – hlavně po cytostatické léčbě nebo po ozáření) - intenzivní tělesná zátěž (zvýšené odbourávání ATP; při anaerobní zátěži stoupá urikémie až v zotavovací fázi, protože pro tvorbu kyseliny močové je potřebný kyslík) - vrozený defekt enzymů APRT (adeninfosforibozyltransferáza) a HGPRT (hypoxantin-guaninfosforibozyltransferáza) podílejících se na resyntéze nukleotidů; dochází ke sníženému využívání adeninu a guaninu z již odbouraných nukleotidů - snížené vylučování ledvinami (snížená glomerulární filtrace nebo tubulární sekrece) - všechny stavy se sníženou glomerulární filtrací - při laktátové acidóze nebo ketoacidóze (laktát i 3-hydroxybutyrát soutěží s urátem o aktivní sekreci v distálním tubulu); obecně všechny stavy spojené s acidózou vedou ke sníženému vylučování urátu močí - další příčiny snížené tubulární sekrece: alkohol, thiazidová diuretika, nízké dávky salicylátů (<3 g/den) - otrava Pb, Cd, Be (poškození ledvinných tubulů) - hypertyroidismus, hyperparatyroidismus, glykogenóza, akromegálie
↓ Snížení koncentrace kyseliny močové v krvi (hypourikémie): Za hypourikémii se považují koncentrace 119 μmol/L a méně. Vzniká často působením léků, obvykle je klinicky asymptomatická, nemá velký diagnostický význam. - snížená tvorba kyseliny močové např. po podání alopurinolu – inhibitoru xantinoxidázy nebo při těžkém jaterním onemocnění, pravděpodobně kvůli snížení koncentrace jaterní xantinoxidázy při destrukci jaterní tkáně - metabolická hypourikémie: dědičný defekt xantinoxidázy – vrozená xantinurie (je vzácná, může být doprovázena tvorbou xantinových močových kamenů) nebo defekt purin-nukleosidfosforylázy (enzym odbourávající purinové nukleosidy na volnou bázi a fosforylovanou ribózu) - renální hypourikémie – zvýšená exkrece ledvinami (většina případů): snížení resorpce kyseliny močové v distálním tubulu podáním urikosurik (např. probenecit, deriváty fenylbutazonu) nebo vysokých dávek salicylátů (> 2–3 g/den), doprovází také některá onemocnění (např. malignity, těžké popáleniny, diabetes mellitus, AIDS) - kombinace metabolické a renální hypourikémie
Léky ovlivňující urikémii: - zvýšení indukuje acetazolamid, bumetanid, hydrochlorothiazid, cyklosporin, ethambutol, furosemid, metoxyfluran, ester kyseliny nikotinové, pyrazinamid, aspirin (nízké dávky) - snížení způsobuje alopurinol, alprenolol, kyselina salicylová (vysoké dávky), klofibrát, fenylbutazon, azlocilin
Zdroje Jabor, Antonín. Principy interpretace laboratorních testů. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2020. s. 436. ISBN 978-80-271-1272-2. Autorský kolektiv. Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi – verze 12. Pardubice: SEKK. [prosinec 2014]. Masopust J. Klinická biochemie, požadování a hodnocení biochemických vyšetření, I. díl., s. 74. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum; 1996. ISBN 80-7184-649-3.
|
Cookies