|
Charakteristika
u7:p> Tyrosin patří mezi neesenciální glukoplastické i
ketoplastické aminokyseliny. Tyrosin je prekurzorem pro biosyntézu hormonů adrenalinu, thyroxinu a trijodthyroninu,
zároveň pro biosyntézu melaninů (pigmentů kůže, vlasů, vousů, očí), neurotransmitteru dopaminu,
biochromů.
u5:p>
Indikace
u6:p> 1) Tyrosin je ubikvitní aminokyselina. Zvýšené hladiny jsou v
krvi u novorozenců a nedonošenců. Neonatální transitorní hypertyrozinémie je fyziologická a
zřejmě neškodná. Dědičné metabolické poruchy, která se řadí mezi poruchy metabolismu tyrosinu jsou:
hypertyrozinémie typu I, hypertyrozinémie typu II, hypertyrozinémie typu
III. 2) Stanovení AMK je také důležité pro diagnostiku dědičných metabolických poruch aminokyselin, které
patří do velké skupiny dědičných metabolických poruch (DMP). Ve většině případů je příčinou těchto onemocnění defekt
některého z enzymů metabolické dráhy příslušné aminokyseliny, který neplní svou funkci. Z tohoto důvodu dochází buď
k nahromadění metabolitů (toxické působení), nebo chybí následný metabolit (např. karence důležitého neurotransmiteru).
Výsledkem je většinou ireparabilní poškození nejrychleji rostoucích tkání po narození (např. deficit myelinizace z níž
resultuje poškození
CNS). 3) Aminokyseliny jsou zároveň prekursory
neurotransmiterů – biologických aminů (tyrosin - katecholaminů, tryptofan - serotoninu, histidin - histaminu, serin -
acetylcholin) a neuropeptidů. Rozlišujeme excitační (glutamát, aspartát) a inhibiční (GABA, glycin) neurotransmitery
mozku a míchy. Aminokyseliny přímo či nepřímo reguluje veškeré základní nervové procesy: excitace a inhibice, spánek,
agresivita a úzkost, emoce, chování, paměť, učení. Patologie v obsahu aminokyselin a derivátů aminokyselin v těle je
jedním z faktorů různých abnormálních procesů, které se vyskytují v dysfunkcích nervového systému a přispívají k rozvoji
celé řady nervových a psychických onemocnění a syndromů, zvláště u
dětí. 4) Zvýšené koncentrace aminokyselin
v moči mohou souviset s poruchami výživy (nedostatek esenciálních aminokyselin), onemocněním jater, chorobami
zahrnujícími rozpad tkáně, závažnými infekčními onemocněními, rakovinou, nádory, traumaty, otravou solemi těžkých kovů
apod.
Výpovědní
hodnota
u5:p> Jednotlivé
aminokyselina hodnotíme v kontextu vyšetření profilu ostatních aminokyselin nebo jiných laboratorních
parametrů.<
/o:p>
Zdroj
Z.Vodrážka: Biochemie. Academia, Praha
1992 P.Karlson, W.Gerok, W.Gross: Pathobiochemie.
Academia, Praha 1987 Odborná literatura, Karolína
Pešková, Viktor Kožich
|
Cookies