Laboratorní příručka


Taurin_S/P
Jednotky: µmol/L
Princip stanovení: Kapalinová iontoměničová chromatografie, AAA 400
Standardní operační postup: SOPV-OKB-050


Odběr:
Doporučený odběr do: Plast, gel, aktivátor srážení (Sarstedt, hnědý uzávěr)
Stabilta vzorků:
Stabilita při 2 - 8 °C: 1 d
Stabilita při -20 °C: 1 r

Provádíme:
Příjem vzorků pro rutinu: Pondělí až pátek
Odezva rutinní: Do 2 týdnů

Vyšetření provádí: Úsek speciálních metod OKB


Referenční a interpretační meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 1M 40 500 µmol/l
1M 1D 1R 40 350 µmol/l
1R 1D 18R 40 350 µmol/l
18R 1D 99R+ 40 300 µmol/l

Zdroj referenčních hodnot: Odborná literatura



Pokyny k odběru:
Součást vyšetření spektra aminokyselin v séru. Odběr cca 5 ml venózní krve po 6-8 hodinách lačnění (dospělý), 2-4 hodinách (kojenec), speciální dietní opatření není před odběrem zapotřebí, transport nejlépe na ledu (pozor na zmrznutí, možná hemolýza a změna koncentrace AMK), separace séra/plazmy do 60min. po odběru, při transportu nad 4hod. sérum/plazmu zamrazit. Hemolýza ruší stanovení.

Pokyny k preanalytice:
Rovněž je možný odběr do: plast + heparin litný (Sarstedt, oranžový uzávěr)

Pokyny pro oddělení:
Odběr žilní krve vakuovým systémem
Odběr žilní krve - zdroje chyb
Doporučené množství plné krve prim. vzorku

Pokyny pro pacienty:
Návod: odběr krve (pacient)

Klinické informace :

Charakteristika

Taurin patří mezi neesenciální aminokyseliny, je nejrozšířenější volná AK v buňkách, i když není zabudována přímo do bílkovin. Taurin je hojně zastoupen v biologických tekutinách a v tkáních, ve žluči je konjugován se žlučovými kysliny na taurocholát. Ve vysokých koncentracích je přítomen zvláště v prozánětlivých buňkách (polymorfonukleárních fagocytech). Prekurzorem pro vznik taurinu je cystein.

 

u5:p>

Indikace

1) Taurin je fyziologicky přítomen ve všech tělesných tekutinách. Zvýšené hodnoty jsou v krvi po porodu, během týdne dochází k rychlému poklesu. Trombocyty a leukocyty obsahují zvýšenou koncentraci taurinu. Patologicky zvýšené hodnoty jsou při deficitu sulfitoxidázy (OMIM *272300). Kravské mléko obsahuje vysoké množství taurinu, mateřské nikoliv.

2) Stanovení AMK je také důležité pro diagnostiku dědičných metabolických poruch aminokyselin, které patří do velké skupiny dědičných metabolických poruch (DMP). Ve většině případů je příčinou těchto onemocnění defekt některého z enzymů metabolické dráhy příslušné aminokyseliny, který neplní svou funkci. Z tohoto důvodu dochází buď k nahromadění metabolitů (toxické působení), nebo chybí následný metabolit (např. karence důležitého neurotransmiteru). Výsledkem je většinou ireparabilní poškození nejrychleji rostoucích tkání po narození (např. deficit myelinizace z níž resultuje poškození CNS).

3) Aminokyseliny jsou zároveň prekursory neurotransmiterů – biologických aminů (tyrosin - katecholaminů, tryptofan - serotoninu, histidin - histaminu, serin - acetylcholin) a neuropeptidů. Rozlišujeme excitační (glutamát, aspartát) a inhibiční (GABA, glycin) neurotransmitery mozku a míchy. Aminokyseliny přímo či nepřímo reguluje veškeré základní nervové procesy: excitace a inhibice, spánek, agresivita a úzkost, emoce, chování, paměť, učení. Patologie v obsahu aminokyselin a derivátů aminokyselin v těle je jedním z faktorů různých abnormálních procesů, které se vyskytují v dysfunkcích nervového systému a přispívají k rozvoji celé řady nervových a psychických onemocnění a syndromů, zvláště u dětí.

4) Zvýšené koncentrace aminokyselin v moči mohou souviset s poruchami výživy (nedostatek esenciálních aminokyselin), onemocněním jater, chorobami zahrnujícími rozpad tkáně, závažnými infekčními onemocněními, rakovinou, nádory, traumaty, otravou solemi těžkých kovů apod.

 

Výpovědní hodnota

u5:p>

Jednotlivé aminokyselina hodnotíme v kontextu vyšetření profilu ostatních aminokyselin nebo jiných laboratorních parametrů.

< /p>

 

Zdroj

Redmond H.P., Stapleton P.P., Néary P. et al.: Immunonutrition: the role of taurine. Nutrition, 14, 1998, č. 7/8, s. 599-604.

Desai T.K., Maliakkal J., Kinzie J.L. et al.: Taurine deficiency after intensive chemotherapy and/or radiation. Amer. J. Clin. Nutr., 55, 1992, s. 708-711.

Gray G.E., Landel A.M., Meguid M.M.: Taurine-supplemented total parenteral nutrition and taurine  status of malnourished cancer patients. Nutrition, 10, 1994, č. 1, s. 11-15.

Jeevanandam M., Young D.H., Ramias L., Schiller W.R.: Amino aciduria of severe trauma. Amer. J. Clin. Nutr., 49, 1989, s. 814-822.

Ziegler T.R., Leader L.M., Jonas C.R., Griffith D.P.:  Adjunctive therapies in nutritional support. Nutrition, 13, Suppl. 1997, s. 64S-74S.

Odborná literatura, Karolína Pešková, Josef Hyánek

 

 

 

×
PředchozíDalší
Načítání