Laboratorní příručka


Sodík _dU
Synonymum: Natrium_odpady v moči
Jednotky: mmol/d
Princip stanovení: ISE s dilucí, Atellica CH 930, Siemens
Standardní operační postup: SOPV-OKB-008


Odběr:
Odebíraný vzorek: Moč
Doporučený odběr do: Sklo nebo plast bez úpravy
Stabilta vzorků:
Stabilita při 2 - 8 °C: 7 d
Stabilita při -20 °C: 1 r

Provádíme:
Příjem vzorků pro rutinu: Denně
Odezva rutinní: Do 4 hodin
Příjem vzorků pro statim: Denně, 24 hodin
Odezva na statim: Do 1 hod. od doručení

Vyšetření provádí: Úsek automatizované analýzy OKB


Referenční a interpretační meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 6M 1 10 mmol/d
6M 1R 10 30 mmol/d
1R 6R 20 60 mmol/d
6R 14R 50 120 mmol/d
14R 99R+ 120 260 mmol/d

Zdroj referenčních hodnot: Zima T.: Laboratorní diagnostika



Pokyny k odběru:
Pro vyšetření je nutné dodat vzorek sbírané moči a specifikovat parametry diurézy (objem a čas). Upozornění pro odběr:
Pokud moč sbírá pacient bez dozoru zdravotnického personálu (ambulantní vyšetření), dodává se do laboratoře celý objem v původní sběrné nádobě. Z lůžkových oddělení lze dodat vzorek sbírané moče po změření (objem s přesností na 10 ml, u velmi malých dětí s přesností na 1 ml) a důkladném promíchání. Moč sbírejte do plastových sběrných lahví určených jen pro tento účel, bez konzervačních přísad. Vhodné je současné stanovení kreatininu pro posouzení správnosti sběru moče. Na průvodku vyznačte přesně dobu sběru moče, u lůžkových oddělení též objem. Podrobný návod pro pacienty viz Pokyny: "Sběr moče".


Pokyny pro oddělení:
Sběr tekutin pro bilanční studie

Pokyny pro pacienty:
Návod: Sběr moče (pacient)

Klinické informace :

Charakteristika

Sodík je hlavní extracelulární kation a jako takový se největší měrou podílí na osmolalitě extracelulární tekutiny. Sodík se vyskytuje výhradně ve formě sodného kationtu Na+. Fyziologické rozmezí koncentrace sodíku v plazmě je cca 132–145 mmol/L, zatímco koncentrace v buňkách se pohybuje kolem 3–10 mmol/L. Zachování tohoto poměru je nezbytné. Udržuje se aktivní činností tzv. sodíkové pumpy – enzymu Na+-K+-adenozintrifosfatázy, která spotřebovává většinu klidové spotřeby energie.

Sodík je přijímán v potravě ve formě chloridu sodného (kuchyňská sůl). Průměrný příjem je cca 10 g/den. Za fyziologických podmínek se asi 90 % sodíku vylučuje z organismu močí, zbytek stolicí a potem. Za patologických stavů se mohou zvýšit ztráty sodíku močí (po diureticích, v polyurické fázi selhání ledvin, při hypoaldosteronismu aj.), ztráty GIT nastávají při zvracení a průjmech, ztráty potem jsou významné při práci či sportu za vysokých teplot apod. Ionty sodíku na sebe vážou velké množství vody, z tohoto důvodu je metabolismus sodíku neoddělitelný od metabolismu vody a společná je i jejich regulace. Významná je i souvislost s koncentrací kalia a s acidobazickým metabolismem. Vždy je nutné rozlišovat mezi koncentrací a zásobou sodného kationtu. Příznaky hyponatrémie i hypernatrémie jsou neurologické a mohou být spojeny jak s úmrtím, tak s permanentním postižením mozku. Stanovení koncentrace sodíku v séru, plazmě i v moči proto patří mezi základní biochemická vyšetření a je indikováno v souvislosti s celou řadou klinických stavů a syndromů.

 

Indikace v krvi

-       poruchy vodní a iontové rovnováhy

-       poruchy acidobazické rovnováhy

-       syndrom polyurie/polydypsie a poruchy pocitu žízně

-       diferenciální diagnostika renálních onemocnění

-       diferenciální diagnostika arteriální hypertenze

-       diferenciální diagnostika edémů

-       endokrinopatie

-       monitorování pacientů v kritickém stavu vyžadujících intenzivní péči

 

Indikace v moči

-       diagnostika a monitorování poruch vodní a iontové homeostázy

-       diferenciální diagnostika renální/prerenální nedostatečnosti

-       monitorování diety se snížených obsahem soli

 

Výpovědní hodnota

↑ Ke zvýšení koncentrace sodíku v séru/plazmě dochází při:

-       dehydrataci z nedostatečného přívodu tekutin, či z jejich zvýšených ztrát

-       nadměrném přívodu NaCl např. infuzemi

-       hyperaldosteronismu, při kterém je zvýšená zpětná resorpce v tubulech

-       podávání některých léků ve formě sodných solí

-       ztrátách čisté vody způsobujících hyperosmolalitu

-       Cushingově syndromu

-       vlivem medikace

 

↓ Ke snížení koncentrace sodíku v séru/plazmě dochází při:

-       ztrátách GIT (zvracení, odsátí obsahu, průjem)

-       renálních ztrátách (polyurické stadium renálního selhání, diuretika)

-       diabetické acidóze

-       insuficienci nadledvin

-       hypoaldosteronismu

-       ztrátách potem

-       traumatech lebky spojených s poškozením hypothalamu

-       pneumonii

-       respirační alkalóze

-       těhotenských toxikózách

 

Zdroje

Jabor, Antonín. Principy interpretace laboratorních testů. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2020. s. 436. ISBN 978-80-271-1272-2.

Autorský kolektiv. Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi – verze 12. Pardubice: SEKK. [prosinec 2014].

Masopust J. Klinická biochemie, požadování a hodnocení biochemických vyšetření, I. díl., s. 74. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum; 1996. ISBN 80-7184-649-3.

 

 

×
PředchozíDalší
Načítání