Laboratorní příručka


Methionin_S/P
Jednotky: µmol/L
Princip stanovení: Kapalinová iontoměničová chromatografie, AAA 400
Standardní operační postup: SOPV-OKB-050


Odběr:
Doporučený odběr do: Plast, gel, aktivátor srážení (Sarstedt, hnědý uzávěr)
Stabilta vzorků:
Stabilita při 2 - 8 °C: 1 d
Stabilita při -20 °C: 1 r

Provádíme:
Příjem vzorků pro rutinu: Pondělí až pátek
Odezva rutinní: Do 2 týdnů

Vyšetření provádí: Úsek speciálních metod OKB


Referenční a interpretační meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 1M 10 60 µmol/l
1M 1D 99R+ 10 45 µmol/l

Zdroj referenčních hodnot: Odborná literatura



Pokyny k odběru:
Součást vyšetření spektra aminokyselin v séru. Odběr cca 5 ml venózní krve po 6-8 hodinách lačnění (dospělý), 2-4 hodinách (kojenec), speciální dietní opatření není před odběrem zapotřebí, transport nejlépe na ledu (pozor na zmrznutí, možná hemolýza a změna koncentrace AMK), separace séra/plazmy do 60min. po odběru, při transportu nad 4hod. sérum/plazmu zamrazit. Hemolýza ruší stanovení.

Pokyny k preanalytice:
Rovněž je možný odběr do: plast + heparin litný (Sarstedt, oranžový uzávěr)

Pokyny pro oddělení:
Odběr žilní krve vakuovým systémem
Odběr žilní krve - zdroje chyb
Doporučené množství plné krve prim. vzorku

Pokyny pro pacienty:
Návod: odběr krve (pacient)

Klinické informace :

Charakteristika

Methionin patří mezi základní esenciální glukoplastické aminokyseliny. Je hlavním zdrojem metylových skupin především pro syntézu cholinů, kreatininu a adrenalinu v organismu. Adenozylmethionin (metabolicky aktivní forma methioninu) je také významným donorem metylových skupin a působí jako koenzym metyltransferáz. Dále je inhibitorem methylentetrahydrofolát reduktázy (MTHFR) a aktivátorem cystathionin-beta-syntázy (CBS).

 

u5:p>

Indikace

1) Methionin (OMIM 250850) je ubikviterní aminokyselina všech tkání a tekutin.

Patologicky zvýšené hladiny v krvi jsou zaznamenány u řady dědičných poruch metabolismu sirných

aminokyselin, jako např. u homocystinurie z deficitu cystationin beta-syntázy. Velmi výrazné zvýšené hladiny methioninu lze nalézt u deficitu methioninadenozyltransferázy. U remetylačních poruch bývají hladiny methioninu snížené či normální a hladiny cystathioninu výrazně zvýšené.

Sekundárně může dojít ke zvýšení hladiny homocysteinu v moči při deficitu vitamínu B12. Zvýšená koncentrace folátů zase inhibuje transmetylační reakci, která vede ke zvýšené hladině S-adenosyl-methioninu.

2) Stanovení AMK je také důležité pro diagnostiku dědičných metabolických poruch aminokyselin, které patří do velké skupiny dědičných metabolických poruch (DMP). Ve většině případů je příčinou těchto onemocnění defekt některého z enzymů metabolické dráhy příslušné aminokyseliny, který neplní svou funkci. Z tohoto důvodu dochází buď k nahromadění metabolitů (toxické působení), nebo chybí následný metabolit (např. karence důležitého neurotransmiteru). Výsledkem je většinou ireparabilní poškození nejrychleji rostoucích tkání po narození (např. deficit myelinizace z níž resultuje poškození CNS).

3) Aminokyseliny jsou zároveň prekursory neurotransmiterů – biologických aminů (tyrosin - katecholaminů, tryptofan - serotoninu, histidin - histaminu, serin - acetylcholin) a neuropeptidů. Rozlišujeme excitační (glutamát, aspartát) a inhibiční (GABA, glycin) neurotransmitery mozku a míchy. Aminokyseliny přímo či nepřímo reguluje veškeré základní nervové procesy: excitace a inhibice, spánek, agresivita a úzkost, emoce, chování, paměť, učení. Patologie v obsahu aminokyselin a derivátů aminokyselin v těle je jedním z faktorů různých abnormálních procesů, které se vyskytují v dysfunkcích nervového systému a přispívají k rozvoji celé řady nervových a psychických onemocnění a syndromů, zvláště u dětí.

4) Zvýšené koncentrace aminokyselin v moči mohou souviset s poruchami výživy (nedostatek esenciálních aminokyselin), onemocněním jater, chorobami zahrnujícími rozpad tkáně, závažnými infekčními onemocněními, rakovinou, nádory, traumaty, otravou solemi těžkých kovů apod.

 

Výpovědní hodnota

u5:p>

Jednotlivé aminokyselina hodnotíme v kontextu vyšetření profilu ostatních aminokyselin nebo jiných laboratorních parametrů.

 

Zdroj

Z.Vodrážka: Biochemie. Academia, Praha 1992

u5:p>

P.Karlson, W.Gerok, W.Gross: Pathobiochemie. Academia, Praha 1987

Odborná literatura, Karolína Pešková, Viktor Kožich

 

 

 

×
PředchozíDalší
Načítání