Laboratorní příručka

Gamaglutamyltransferáza_S/P

Synonymum:

GGT_S/P

Jednotky:

µkat/L

Princip stanovení:

fotometrie, Atellica CH 930, Siemens

Standardní operační postup:

SOPV-OKB-023

Odhad relativní nejistoty:

9,0 %

Odběr:

Odebíraný vzorek:

Krev

Doporučený odběr do:

Plast, gel, aktivátor srážení (Sarstedt, hnědý uzávěr)

Stabilta vzorků:

Stabilita při 20 - 25 °C :

7 d

Stabilita při 2 - 8 °C:

7 d

Provádíme:

Příjem vzorků pro rutinu:

Denně

Odezva rutinní:

Do 4 hodin

Příjem vzorků pro statim:

Denně, 24 hodin

Odezva na statim:

Do 1 hod. od doručení

Vyšetření provádí:

Úsek automatizované analýzy OKB

Referenční a interpretační meze:


	Věk od	do	Dolní ref. mez	Horní ref. mez	Jednotka	Další údaje
	0D	1M 11D	0,37	3,00	µkat/l
	1M 11D	1R	0,10	1,04	µkat/l
	1R	18R	0,10	0,39	µkat/l
F	18R	40R	0,17	0,75	µkat/l
M	18R	40R	0,17	1,67	µkat/l
F	40R	99R+	0,17	1,25	µkat/l
M	40R	99R+	0,25	1,92	µkat/l

Zdroj referenčních hodnot:

Masopust J. Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. , NORIP (http://nyenga.net/norip/index.htm)

Pokyny k odběru:

Odběr nalačno s minimální dobou lačnění 8 hodin.

Pokyny k preanalytice:

Stanovení ruší hemolýza (snižuje aktivitu GGT).

Pokyny pro oddělení:

Odběr žilní krve vakuovým systémem

Odběr žilní krve - zdroje chyb

Doporučené množství plné krve prim. vzorku

Pokyny pro pacienty:

Návod: odběr krve (pacient)

Klinické informace :

Charakterisitika

GGT je membránově vázaný enzym, glykoprotein složený z lehkého (189 aminokyselin) a těžkého (351 aminokyselin) polypeptidového řetězce. Vyskytuje se ve všech tkáních, zejména v membránách buněk s vysokou sekreční nebo absorpční schopností (v játrech, ledvinách, pankreatu, tenkém střevě a v prostatě). V krvi lze nalézt jen enzym jaterního původu. GGT lze elektroforeticky rozdělit na několik frakcí, ale jejich klinický význam se zatím diskutuje.

GGT se podílí na transportu aminokyselin přes buněčnou membránu. Katalyzuje reakci, při níž se z peptidu obsahujícího γ-glutamylový zbytek (glutathion) odštěpí γ-glutamyl, který je přenesen na aminokyselinu za vzniku dipeptidu. Tento dipeptid je uvolněn z vazby na enzym GGT a aminokyselina se tak dostává do cytoplazmy. GGT je stanovován jako tzv. biliární enzym, jehož aktivita se nejvíce zvyšuje u obstrukčních jaterních chorob. Je specifičtější pro jaterní onemocnění než ALP (alkalická fosfatáza), která se také používá jako test na cholestázu. Na rozdíl od ALP se GGT během růstu v dětském věku nemění (vyšší hodnoty jsou pouze u dětí do 1 roku), nenachází se v kostech (tj. nezvyšuje se u osteopatií). Současným vyšetřováním ALP a GGT lze tedy také rozeznat kostní nebo hepatobiliární původ zvýšení ALP. GGT se nezvyšuje u onemocnění svalů jako AST. Pro obstrukční ikterus je specifičtější než transaminázy (ALT a AST).

Vyšší hodnoty mají novorozenci (v prvních 3 až 6 měsících; v pupečníkové krvi je aktivita GGT až desetinásobná), muži (v dospělosti až 25krát vyšší než ženy) a obézní osoby.

V těhotenství aktivita GGT zvýšena není.

Indikace

- diagnostika, diferenciální diagnostika, hodnocení průběhu a léčby akutních a chronických hepatobiliárních onemocnění intrahepatální i extrahepatální etiologie

- pomocná metoda pro diagnostiku chronického etylismu v kombinaci s jinými laboratorními vyšetřeními

Výpovědní hodnota

↑ Zvýšené hodnoty aktivity GGT v séru/plazmě

1) jaterní onemocnění

- obstrukční ikterus

- akutní toxické poškození jater

- chronická alkoholová toxická hepatitida

- chronická aktivní hepatitida

- jaterní cirhóza

- steatóza jater

- akutní virová hepatitida

- jaterní metastázy

- infekční mononukleóza

2) ostatní příčiny

- karcinom pankreatu

- hyperthyreoidismus

↓Snížené hodnoty aktivity GGT v séru/plazmě

- hypothyreoidismus

Zdroje

Masopust, Jaroslav. Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. s. 68. ISBN 80-7184-649-3.

Autorský kolektiv. Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi – verze 12. Pardubice: SEKK. [prosinec 2014].