Charakteristika Glycin patří mezi neesenciální glukoplastické aminokyseliny.
Je nezbytný k syntéze proteinů, ale také k biosyntéze purinů, porfyrinů, kreatininu. Glycin je významně obsažen
v řadě strukturních bílkovin. Indikace 1) Glycin je hlavní aminokyselinou všech lidských tkání a
biologických tekutin. Zvýšené hladiny v moči jsou zaznamenávány při hladovění a malnutrici,
patologicky zvýšené hladiny glycinu v moči se vyskytují u řady metabolických poruch - např. u některých organických
acidurií, při glutarové acidurii, iminoglycinurii, generalizované aminoacidurii, při Hartnupově chorobě, při syndromu
Loweho. Dědičná metabolická porucha v degradaci glycinu se nazývá neketotická hyperglycinémie a je charakterizována
zvýšenou hladinou glycinu v krvi, moči a likvoru. 2) Stanovení AMK je také důležité pro
diagnostiku dědičných metabolických poruch aminokyselin, které patří do velké skupiny dědičných metabolických poruch
(DMP). Ve většině případů je příčinou těchto onemocnění defekt některého z enzymů metabolické dráhy příslušné
aminokyseliny, který neplní svou funkci. Z tohoto důvodu dochází buď k nahromadění metabolitů (toxické působení), nebo
chybí následný metabolit (např. karence důležitého neurotransmiteru). Výsledkem je většinou ireparabilní poškození
nejrychleji rostoucích tkání po narození (např. deficit myelinizace z níž resultuje poškození
CNS). 3) Aminokyseliny jsou zároveň prekursory neurotransmiterů – biologických aminů (tyrosin -
katecholaminů, tryptofan - serotoninu, histidin - histaminu, serin - acetylcholin) a neuropeptidů. Rozlišujeme excitační
(glutamát, aspartát) a inhibiční (GABA, glycin) neurotransmitery mozku a míchy. Aminokyseliny přímo či nepřímo reguluje
veškeré základní nervové procesy: excitace a inhibice, spánek, agresivita a úzkost, emoce, chování, paměť, učení.
Patologie v obsahu aminokyselin a derivátů aminokyselin v těle je jedním z faktorů různých abnormálních procesů, které
se vyskytují v dysfunkcích nervového systému a přispívají k rozvoji celé řady nervových a psychických onemocnění a
syndromů, zvláště u dětí. 4) Zvýšené koncentrace aminokyselin v moči mohou souviset s poruchami výživy (nedostatek
esenciálních aminokyselin), onemocněním jater, chorobami zahrnujícími rozpad tkáně, závažnými infekčními onemocněními,
rakovinou, nádory, traumaty, otravou solemi těžkých kovů
apod. Výpovědní
hodnota Jednotlivé aminokyselina hodnotíme v kontextu vyšetření profilu ostatních aminokyselin nebo
jiných laboratorních parametrů. Zdroj Z.Vodrážka: Biochemie. Academia, Praha
1992 P.Karlson, W.Gerok, W.Gross: Pathobiochemie.
Academia, Praha 1987 Odborná literatura, Karolína
Pešková, Viktor Kožich
|