Laboratorní příručka

Chloridy _dU

Synonymum:

Chloridy_odpady v moči

Jednotky:

mmol/d

Princip stanovení:

ISE s dilucí, Atellica CH 930, Siemens

Standardní operační postup:

SOPV-OKB-010

Odběr:

Odebíraný vzorek:

Moč

Doporučený odběr do:

Sklo nebo plast bez úpravy

Stabilta vzorků:

Stabilita při 2 - 8 °C:

7 d

Provádíme:

Příjem vzorků pro rutinu:

Denně

Odezva rutinní:

Do 4 hodin

Příjem vzorků pro statim:

Denně, 24 hodin

Odezva na statim:

Do 1 hod. od doručení

Vyšetření provádí:

Úsek automatizované analýzy OKB

Referenční a interpretační meze:


Věk od	do	Dolní ref. mez	Horní ref. mez	Jednotka	Další údaje
0D	1R	3,0	10,0	mmol/d
1R	7R	22,0	73,0	mmol/d
7R	14R	51,0	131,0	mmol/d
14R	99R+	110,0	270,0	mmol/d

Zdroj referenčních hodnot:

Masopust J. Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření.

Pokyny k odběru:

Pro vyšetření je nutné dodat vzorek sbírané moči a specifikovat parametry diurézy (objem a čas).
Upozornění pro odběr:
Pokud moč sbírá pacient bez dozoru zdravotnického personálu (ambulantní vyšetření), dodává se do laboratoře celý objem v původní sběrné nádobě. Z lůžkových oddělení lze dodat vzorek sbírané moče po změření (objem s přesností na 10 ml, u velmi malých dětí s přesností na 1 ml) a důkladném promíchání. Moč sbírejte do plastových sběrných lahví určených jen pro tento účel, bez konzervačních přísad. Vhodné je současné stanovení kreatininu pro posouzení správnosti sběru moče. Na průvodku vyznačte přesně dobu sběru moče, u lůžkových oddělení též objem. Podrobný návod pro pacienty viz Pokyny: "Sběr moče".

Pokyny pro oddělení:

Sběr tekutin pro bilanční studie

Pokyny pro pacienty:

Návod: Sběr moče (pacient)

Klinické informace :

Charakteristika

Chloridy jsou hlavním aniontem extracelulární tekutiny (celkový obsah chloridových iontů v organismu dospělého člověka je kolem 1400 mmol, s koncentrací 97-108 mmol/L v extracelulární tekutině proti 3-10 mmol/L v intracelulární tekutině), kde doprovázejí především sodík. Podílejí se z velké části na osmotickém tlaku extracelulární tekutiny. Velký význam mají pro udržování acidobazické rovnováhy. Chloridy mají dále význam při tvorbě kyselé žaludeční šťávy.

Chloridy se do organismu dostávají potravou ve formě NaCl, obdobně jako sodík. Regulace chloridů v organismu je stejná jako regulace sodíku. Produkce chloridů v gastrointestinálním traktu dosahuje obrovských hodnot – žaludek produkuje až 5000 mmol/den, střevo 3000 mmol/den, pankreatická tekutina 1400 mmol/den, sliny 1200 mmol/den, žluč 1200 mmol/den. Secernovaná tekutina se spolu s ionty recykluje zpět do oběhu. Koncentrace chloridů se zvyšuje podle Gibbsovy a Donnanovy rovnováhy v kompartmentu bez proteinů. Typicky je proto zvýšená koncentrace chloridů v likvoru, intersticiální tekutině, v transudátech. Fyziologické denní ztráty chloridů (120-240 mmol/den močí, 10 mmol/den stolicí a 10-20 mmol/den potem) jsou proto stejné jako u sodíku. Shodné se sodíkem je i vylučování chloridů ledvinami: jsou bez omezení filtrovány v glomerulech a vstřebávány v distálních tubulech.

Indikace v krvi

- poruchy iontové rovnováhy

- poruchy acidobazické rovnováhy

- akutní stavy v intenzivní medicíně

- monitorování pacientů vyžadujících intenzivní péči

- použití pro výpočtové vztahy odvozených renálních parametrů (frakční exkrece, koncentrační indexy)

Indikace v moči

- diagnostika a monitorování poruch vodní a iontové homeostázy

- monitorování diety se sníženým obsahem soli

Výpovědní hodnota

↓ Nález hypochlorémie může být způsobena například:

- zvracením, odsáváním žaludeční šťávy

- léčbou diuretiky (současně dohází ke ztrátám sodíku a draslíku)

- hypofunkcí nadledvin (Addisonova choroba)

- nadměrným pocením a doplňováním tekutin vodou bez minerálů

- dietou chudou na NaCl

- těžkými průjmy

- otravou bromidy

- Cushingovým syndromem

- diabetická ketoacidóza

- ztrátou chloridů močí (tubulární poškození)

- chronické užívání laxativ

↑ Naopak hyperchlorémie může nastat například při:

- selhání ledvin

- infuzi roztoku NaCl při současné hypofunkci ledvin

- dehydrataci organismu za nedostatečného přívodu tekutin

- primárním aldosteronismu (Connův syndrom)

- respirační alkalóze

- primární aldosteronismus

- stav po podávání kortikosteroidů

- tonutí

- primární hyperparathyreoidismus

- vybraná medikace

Zdroje

Jabor, Antonín. Principy interpretace laboratorních testů. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2020. s. 436. ISBN 978-80-271-1272-2.

Autorský kolektiv. Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi – verze 12. Pardubice: SEKK. [prosinec 2014].

Masopust J. Klinická biochemie, požadování a hodnocení biochemických vyšetření, I. díl., s. 74. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum; 1996. ISBN 80-7184-649-3.