|
CharakteristikaOSN-E
 Arginin patří mezi esenciální glukoplastické
aminokyseliny. Biosyntéza argininu je součástí močovinového cyklu, arginin se hydrolyticky štěpí na ornitin a ureu.
Arginin tvoří protipól kyselých funkčních skupin pro tvorbu solných můstků a pro vazbu aniontů a váže také kovalentně
karbonylové skupiny formou Schiffových bazí.
Indikace OSN-E 1) Biosyntéza argininu je součástí močovinového cyklu, arginin se hydrolyticky štěpí
na ornitin a ureu. Arginin tvoří protipól kyselých funkčních skupin pro tvorbu solných můstků a pro vazbu aniontů. Váže
také kovalentně karbonylové skupiny formou Schiffových bazí. Arginin je
intermediárním metabolitem močovinového cyklu, nepřímo souvisí s citrátovým cyklem a s oxidačními ději při
získávání energie. Arginin je esenciální pro optimální buněčný růst in vitro, je prekurzorem biosyntézy polyaminů, které
jsou nezbytné pro proliferaci lymfocytů. Zvýšené
hladiny argininu v krvi a likvoru lze nalézt při těžké dědičné poruše metabolismu - argininémii z deficitu arginázy,
dále také u lysinové intolerance a dibazické acidurii. Spolu s cystinem, lysinem a ornitinem tvoří v moči typickou
triádu zvýšeně vylučovaných aminokyselin pro klasickou cystinurii. Snížené
hladiny argininu v krvi se vyskytují při poruchách cyklu močoviny (citrulinémie, deficit ornithintranskarbamylázy,
deficit karbamoylfosfátsyntetázy, argininjantarová acidurie). 2) Stanovení AMK je také důležité pro diagnostiku dědičných metabolických poruch
aminokyselin, které patří do velké skupiny dědičných metabolických poruch (DMP). Ve většině případů je příčinou těchto
onemocnění defekt některého z enzymů metabolické dráhy příslušné aminokyseliny, který neplní svou funkci. Z tohoto
důvodu dochází buď k nahromadění metabolitů (toxické působení), nebo chybí následný metabolit (např. karence důležitého
neurotransmiteru). Výsledkem je většinou ireparabilní poškození nejrychleji rostoucích tkání po narození (např. deficit
myelinizace z níž resultuje poškození CNS). 3) Aminokyseliny jsou zároveň prekursory neurotransmiterů – biologických aminů
(tyrosin - katecholaminů, tryptofan - serotoninu, histidin - histaminu, serin - acetylcholin) a neuropeptidů.
Rozlišujeme excitační (glutamát, aspartát) a inhibiční (GABA, glycin) neurotransmitery mozku a míchy. Aminokyseliny
přímo či nepřímo reguluje veškeré základní nervové procesy: excitace a inhibice, spánek, agresivita a úzkost, emoce,
chování, paměť, učení. Patologie v obsahu aminokyselin a derivátů aminokyselin v těle je jedním z faktorů různých
abnormálních procesů, které se vyskytují v dysfunkcích nervového systému a přispívají k rozvoji celé řady nervových a
psychických onemocnění a syndromů, zvláště u dětí. 4) Zvýšené koncentrace aminokyselin v moči mohou souviset s poruchami
výživy (nedostatek esenciálních aminokyselin), onemocněním jater, chorobami zahrnujícími rozpad tkáně, závažnými
infekčními onemocněními, rakovinou, nádory, traumaty, otravou solemi těžkých kovů apod. Výpovědní
hodnota Jednotlivé aminokyselina hodnotíme
v kontextu vyšetření profilu ostatních aminokyselin nebo jiných laboratorních
parametrů. Zdroj Z.Vodrážka: Biochemie. Academia, Praha
1992 P.Karlson, W.Gerok, W.Gross: Pathobiochemie. Academia, Praha
1987 Odborná literatura, Karolína Pešková, Viktor Kožich
|
Cookies