Zaměřeno na klinickou praxi, 2024, číslo 2
Zaměřeno na klinickou praxi, 2024, číslo 2
Editorial
Představujeme druhé číslo odborného časopisu
PhDr. Andrea Polanská, MBA
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 1. 
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
jsem ráda, že mohu představit druhý ročník odborného časopisu pro nelékařské zdravotnické pracovníky „Zaměřeno na klinickou praxi“.
Předkládaný časopis prezentuje zajímavosti, specifika a výstupy práce nelékařských zdravotnických pracovníků napříč jednotlivými odbornostmi. Naší snahou je ukázat nejen specifika jednotlivých odborností, ale poukázat i na jejich těsné propojení, které vede ke zvyšování kvality poskytované péče a rozvoji teoretické základny všech zdravotnických oborů. Zajištění kvality a bezpečí pacientů patří k základním principům poskytované péče.
Jelikož jsou zkušenosti z praxe odbornou veřejností mnohdy velmi dobře dokumentovány a publikovány, lze si tyto vyhledat a zvážit jejich využití v klinické praxi. To je také důvod proč publikovat a ukázat zkušenosti z praxe vlastní, a to nejen od odborníků z Fakultní nemocnice Ostrava, ale také z dalších zdravotnických zařízení, což se nám již daří, jak je zřejmé z obsahu současného čísla našeho časopisu. Naší snahou je zvyšování kvality časopisu, proto byla redakční rada rozšířena o další odborníky z klinické praxe a zástupkyni Lékařské knihovny Fakultní nemocnice Ostrava.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří do aktuálního čísla přispěli. Těší mně, že vedle zkušených autorů máme i příspěvky od kolegů, kteří s psaním odborných článku teprve začínají a věřím, že budou pokračovat a inspirují tak i další. Věřím, že i v příštím čísle nás kolegyně a kolegové seznámí s aktualitami, zajímavostmi a novinkami ve svých oborech. Rádi uvítáme taky příspěvky studentů nelékařských zdravotnických a příbuzných oborů.
PhDr. Andrea Polanská, MBA
Náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči
Fakultní nemocnice Ostrava
Původní výzkum
Metody při zjišťování mozkové smrti a využití scintigrafického vyšetření - aperfuze mozku
Drahoslava Nováková, Martin Havel
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 2-5.
Perfuzní scintigrafické vyšetření mozku slouží k spolehlivému ověření mozkové smrti pro účely transplantační medicíny. Smrt mozku je ireverzibilní vymizení všech mozkových funkcí včetně funkce mozkového kmene bez ohledu na přetrvávající funkce kardiovaskulárního systému a jiné orgánové funkce. Jednou ze zobrazovacích metod, které lze použít ke stanovení mozkové smrti, je perfuzní scintigrafie mozku.
Vyšetření provádíme na naší klinice nukleární medicíny od roku 2003 na dvouhlavých gama kamerách firmy Siemens (USA). Pacientovi je nitrožilně podáno standardně 700 MBq radiofarmaka (99mTc-HMPAO nebo 99mTc-ECD) formou bolusu. Aktivita je korigována dle hmotnosti vyšetřovaného. Dynamická část je snímána v přední projekci a následující statická studie provedena v přední, zadní a obou bočních projekcích.
V období let 2003 až 2022 bylo na Klinice nukleární medicíny FNO provedeno celkem 374 scintigrafických vyšetření k diagnostice
aperfuze mozku. Pozitivní nález, prokazující aperfuzi mozku, byl zaznamenán při prvovyšetření u 95% pacientů. V našem souboru jsme zaznamenali případy, kdy i přes klinické známky smrti mozku, byla zjištěna na scintigramech reziduální perfuze mozku. Stanovení mozkové funkce je zásadní diagnózou pro darování orgánů k transplantaci. Přípustnost odběru od zemřelého dárce a náležitosti zjištění smrti za účelem poskytování léčebné péče jsou v české legislativě pevně zakotveny. Perfuzní scintigrafie mozku je metoda neinvazivní, technicky nenáročná, plně vyhovující a prakticky bez možnosti falešně pozitivního nálezu. Vyšetření nepřináší pro pacienta rizika komplikací.
Vyšetření volných imunních protilátek anti-A a anti-B v plazmě novorozence ve Fakultní nemocnici Ostrava v roce 2020
Renata Šoralová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 6-8.
Vyšetření volných imunních protilátek anti-A, anti-B je základním vyšetřením při podezření na hemolytické onemocnění novorozence (dále HON) v AB0 systému, provádí se metodou gelové sloupcové aglutinace. Veškerá hodnocení a statistické zpracování vychází ze souboru dat 285 novorozeneckých vzorků z pupečníkové nebo žilní krve vyšetřovaných v roce 2020 na Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava. Soubor dat je hodnocen postupně z hlediska počtu provedených vyšetření, vymezení výsledků vyšetření volných protilátek (pozitivní/negativní), síly pozitivních reakcí u záchytu pozitivních volných protilátek (dále VP) a hodnocení výsledků přímého antiglobulinového testu (dále PAT) u potvrzeného AB0 HON. Hlavním cílem práce je seznámit čtenáře s problematikou hemolytického onemocnění novorozence obecně, uvést ho do teoretických souvislostí. Vyšetření volných protilátek je nejjednodušší cestou k odhalení rizika HON v AB0 systému. Z celkového počtu vyšetření byl výsledek volných protilátek pozitivní v 64%. V těchto případech byl tedy HON v AB0 systému potvrzen.
Význam Deníku péče o pacienta v intenzivní péči
Renáta Zoubková, Alice Rusková, Renáta Vavrečková, Kristina Křenková, Alžběta Václavíková, Marcela Káňová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 9-11.
Deník péče o pacienta na KARIM (Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny) je určen pacientům, kteří se ocitli v ohrožení života a strávili tak nějaký čas na lůžku intenzivní resuscitační péče. Vzhledem k tomu, že tito pacienti jsou často v umělém spánku může se stát, že tato změna může narušit vnímání nebo paměť pacienta. Někteří pacienti mají zkreslené představy o délce pobytu na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nebo jednotce intenzivní péče, někteří z nich si z této doby nepamatují vůbec nic. Deník pro pacienta píše zdravotnický personál a rodina za účelem porozumění a zorientování se v čase, který pacient strávil na tomto oddělení strávil. Pacient si deník může během zotavování číst a porozumět tomu, co se s ním stalo a jak probíhala hospitalizace. V tomto náročném období může deník pomoci i rodině pacienta a je prokázáno, že může pomoci snížit výskyt nežádoucích projevů syndromu post-intenzivní péče (Post-intensive care syndrome, PICS). Cílem průzkumu bylo zhodnotit efekt zavedeného Deníku péče o pacienta KARIM ve Fakultní nemocnici Ostrava.
Historie perioperační péče a možnosti vzdělávání v současné době
Iva Marková, Magdaléna Vojtěchová, Michaela Slavíková
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 12-14.
Perioperační péče je velmi důležitou oblastí se širokým spektrem ošetřovatelských postupů a činností sester. Termín perioperační péče je poměrně krátce používán, historie samotné péče a instrumentování na operačním sále má daleko delší vývoj, který jako samotné ošetřovatelství prochází změnami a dynamicky se mění v průběhu let. Samotné perioperační postupy jsou však systematicky zaznamenávány až v polovině minulého století. Významným autorem vytvořených skript a následně i knihy pro potřeby přípravy sester, které pracovaly na operačním sále byl prof. Bohuslav Niederle a prof. Arnold Jirásek. V té doby byly sestra pracující na operačním sále a asistující u operací označovány, jako instrumentářky. Tento termín se v současné době stále používá, ale legislativně je ustanoven termín perioperační sestry. Velký význam v oblasti publikování a sjednocení perioperační péče světově mají organizace EORNA a AORN, které předložily systematický přehled oblastí perioperační péče a rolí sestry a zasazují se o kvalitní poskytování péče na operačních sálech, a to i z pozice stanovené kompetencí sestry a vymezení činností sestry pro perioperační péči. Vzdělávání sester v perioperační péči ve v ČR odlišné od jiných evropských zemí, a to zejména tím, že lze získat specializovanou odbornost dvěma způsoby. Jednou z možností je dvouleté specializační studium v Praze a v Brně a druhou možností je navazující magisterský obor Specializace v ošetřovatelství – perioperační péče je, který je také dvouletý a je ho možné studovat na Univerzitě v Pardubicích..
Kazuistiky
Cizí těleso v trávicím a dýchacím ústrojí aneb kdo hledá, najde
Lada Hurníková, Jiřina Janečková Klímová, Zuzana Rautová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 15-18.
Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče (OPRIP) Kliniky dětského lékařství (KDL) Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) je nevyšší pediatrické zdravotnické pracoviště Moravskoslezského kraje. Počet hospitalizovaných dětí na KDL znázorňuje graf 1. Jsou zde léčeny děti s ohrožením a selháním základních životních funkcí. Aspiraci cizích těles můžeme zařadit mezi takováto onemocnění. Ale i požití cizího tělesa může být dle jeho materiálu a věku dítěte velmi nebezpečné. Většina dětí, kteří požijí cizí těleso, nejsou indikováni k přijetí na OPRIP, naproti tomu děti s aspiracemi velmi často. V příspěvku jsou prezentovány tři kazuistiky dětí, které byly hospitalizovány na OPRIP FNO. U předkládaných pacientů považujeme za velmi důležitou anamnézu a diagnostiku, proto je jim věnován větší prostor, než je obvyklé.
Elektrokola a elektrokoloběžky – přínos pro lidstvo nebo ohrožení zdraví
Michaela Papíková, Alžběta Böhmová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 15-18.
.
Aktuální informace
Seznámení s ERAS postupy
Silvie Pluháčková, Dana Streitová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 23-26.
Zajištění periferního žilního katetru pod ultrazvukovou kontrolou
Nela Walachová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 27.
V září proběhl první tydenní kurz Zajištění periferního žilního katetru pod ultrazvukovou kontrolou. Cílem certifikovaného kurzu
akreditovaného MZČR je komplexní příprava absolventa na zajištění periferního žilního katetru pomocí ultrazvukové navigace.
Hojení ran ve Fakultní nemocnici Ostrava kurz
Lenka Krupová
Zaměřeno na klinickou praxi. 2024, 2(2), 28.
Skupina konzultantek hojení ran působí ve Fakultní nemocnici v Ostrava více než dvacet let. Každé oddělení v rámci nemocnice má svou odbornici, na kterou se může obrátit s problematikou nehojících se ran. Zároveň v rámci ambulantní péče zde funguje několik vzájemně propojených ambulancí, které pomáhají pacientům v ambulantní péči. Jedná se o ambulanci ran v rámci Kožního oddělení
včetně Lymfocentra, Chirurgické kliniky, Interní kliniky (Podiatrická ambulance), Oddělení popáleninové medicíny a rekonstrukční
chirurgie a Onkologické kliniky.
ISSN: 2788-3507
casopis.NLZP@fno.cz
Cookies