Ablace pulzním polem a radiofrekvenční ablace

Katetrizační ablace je moderní a efektivní metoda léčby poruch srdečního rytmu (arytmií), které vznikají na podkladě nesprávného vedení elektrických vzruchů v srdci.

Při výkonu jsou zavedeny katetry přes tříslo do srdce, a pomocí cíleného zásahu (ablace) do oblasti, která arytmii způsobuje, dochází k jejímu trvalému odstranění.

Nejčastější indikací je fibrilace síní, u které se dnes upřednostňuje ablace pulzním polem (PFA) v celkové anestezii. U jiných typů arytmií se provádí radiofrekvenční ablace (RFA) v lokální anestezii.

Úspěšnost zákroku se pohybuje mezi 70–100 %, v závislosti na typu arytmie. Jedná se o metodu obecně považovanou za bezpečnou a účinnou.

Před výkonem

Je nutné mít aktuální výsledky základních laboratorních vyšetření:
- krevní obraz, koagulační parametry, renální funkce (urea, kreatinin), jaterní funkce (ALT, AST, GMT, ALP a bilirubin) a mineralogram
- tyto výsledky si, prosím, přineste s sebou
V případě celkové anestezie u ablace pulzním polem si prosím zajistěte předoperační a předanestetické vyšetření prostřednictvím praktického lékaře
Pacienti jsou obvykle přijati den před výkonem. U ablace fibrilace nebo flutteru síní je před výkonem často prováděna jícnová echokardiografie pro vyloučení přítomnosti krevních sraženin v srdci
V případě výkonu v celkové anestezii, léky na cukrovku obsahující metformin, jako je například: Siofor, Stadamet, Glucophage, Zexitor, Mulado, Synjardy, Xigduo, Janumet, Eucreas a další, bývá nutno 48 hod. před vyšetřením vysadit.
Léky na ředění krve – antikoagulancia (např. Xarelto, Eliquis, Pradaxa, heparin a deriváty):

zpravidla se vysazují až v den zákroku, upřesní odesílající lékař

u warfarinu je nutná individuální úprava – obvykle vysazení s předstihem několika dní.

Betablokátory a antiarytmika - Někdy je nutné jejich dočasné vysazení, rozhoduje ošetřující kardiolog ve spolupráci s kardiocentrem.

Léky, které naopak nevysazovat: Antiagregační léčba (nepřerušovat): kyselina acetylsalicylová (Anopyrin, Aspirin, Godasal, Stacyl), klopidogrel (Plavix, Trombex), ticagrelor (Brilique), prasugrel (Effient)
→ Tyto léky nepřerušujte a užijte i v den výkonu, při ablaci nevadí.

V den přijetí je nutné být nalačno, pokud se bude provádět i jícnová echokardiografie, neužijte ani ranní léky.

Průběh zákroku

Ablace probíhá na arytmologickém sále vleže.
Ablace pulzním polem se používá při fibrilaci síní a probíhá v celkové anestezii.
Radiofrekvenční ablace se obvykle provádí pouze v lokální anestezii.
Po dezinfekci a zarouškování jsou přes třísla zavedeny katetry do srdce.
Lokalizuje se zdroj arytmie, který je následně odstraněn:
- U ablace pulzním polem se vytváří cílené elektromagnetické pole, které ničí patologickou tkáň (trvá cca 1 hodinu).
- U radiofrekvenční ablace se aplikuje energie bod po bodu pomocí zahřívání tkáně, výkon může trvat půl hodiny, ale i několik hodin dle typu arytmie.

Po výkonu

Po zákroku jsou katetry odstraněny, místo vpichu je zajištěno kompresí nebo stehem.
Pacient je monitorován na dospávacím pokoji nebo se vrací na standardní oddělení, kde zůstává do následujícího dne. Druhý den jsou vytaženy stehy z třísla, v některých případech se provádí se kontrolní echokardiografie. Pokud je vše v pořádku, pacient je propuštěn domů.
Několik dní je nutný klidový režim, bez zvedání těžkých břemen. Místa vpichu lze sprchovat již krátce po propuštění.
Modřiny v tříslech jsou běžným nálezem – při výrazné bolestivosti, krvácení nebo otoku je nutné kontaktovat pracoviště, kde zákrok proběhl.
Vyhněte se těžké fyzické námaze po dobu minimálně 4 týdnů, hojení srdeční tkáně trvá několik týdnů.
Obvykle je naplánována kontrola s EKG Holterem za 3 měsíce a následně kontrola v arytmologické ambulanci.

Rizika a komplikace

Katetrizační ablace, ať už radiofrekvenční (RFA) nebo pulzním polem (PFA), je moderní, účinná a ve většině případů velmi bezpečná metoda léčby srdečních arytmií. Přesto, jako u všech invazivních výkonů, se mohou vyskytnout určité komplikace.
Nejčastější komplikací je žilní krvácení v třísle. Obvykle je snadno zvládnutelné kompresí a nevyžaduje další zákroky.
Modřina v místě vpichu je běžná a vstřebá se během několika týdnů.
Mezi méně časté, ale závažnější komplikace patří perforace srdeční stěny, což může vést k hromadění tekutiny v osrdečníku (tamponáda srdce). Tento stav vyžaduje okamžitý zásah, ale je dobře řešitelný zkušeným týmem.
Během výkonu je i vyšší riziko vzniku krevní sraženiny v srdci nebo v cévách, a mohou být příčinou trombózy nebo cévní mozkové příhody. Riziko je velmi nízké, k bezpečnému provedení výkonu je prováděna jícnová echokardiografie, díky které vyloučíme přítomnost trombu před provedením výkonu.
Ve výjimečných případech může dojít k narušení elektrického vedení, které si vyžádá implantaci trvalého kardiostimulátoru. Tato komplikace je velmi vzácná.