Onemocnění chlopní

Srdeční chlopně jsou výběžky vnitřní vrstvy srdeční stěny (endokardu), které jsou vyztužené vazivem a které jsou upevněné na srdečním skeletu. Funkcí je propouštět krev pouze jedním směrem při srdečním stahu. Chlopně se nacházejí mezi síněmi a komorami, levou komorou a srdečnicí (aorta) a mezi pravou komorou a plicnicí (truncus pulmonalis).

Dvojcípá (mitrální) chlopeň je chlopeň mezi levou síní a levou komorou. Má dva cípy a brání návratu krve z levé komory do levé síně.

Trojcípá (trikuspidální) chlopeň je chlopeň mezi pravou síní a pravou komorou. Má tři cípy a brání návratu krve z pravé komory do pravé síně.

Aortální chlopeň spočívá na rozhraní levé komory a aorty. Tvoří ji tři cípy, které mají poloměsíčitý tvar. Zabraňuje návratu krve z velkého oběhu zpět do srdce.

Plicní chlopeň (chlopeň plícnice) má podobnou stavu jako chlopeň aortální. Její funkcí je zábrana zpětného toku krve z malého oběhu do srdce.

Pro správnou funkci musí chlopeň při otevření cípů vytvořit dostatečně velký otvor, aby krev mohla bez výraznější námahy srdečního svalu protéct a při uzavření musí cípy k sobě dobře a dostatečně doléhat a zabránit tak zpětnému toku krve. Při postižení chlopní může dojít ke zúžení prostoru kudy krev protéká a srdce tak musí vytvářet větší tlak, aby stejné množství krve prošlo i přes zúženou chlopeň (srdce je přetíženo tlakově). Může dojít taky k nedomykavosti cípu jednotlivých chlopní (insuficienci), kdy se část vypuzené krve opět vrací nedovřenou chlopní zpět a musí být přečerpána znovu (srdce je přetíženo objemově). Zmíněné vady se mohou i kombinovat. Nejčastěji je postižena chlopeň aortální a mitrální.

K příčinám postižení chlopní patří degenerativní onemocnění chlopně, kdy se cípy kalcifikují a ztrácejí svou pohyblivost, porevmatické změny jako následky neléčených streptokokových infekcí, vrozené vady a endokarditidy.

Léčba je operativní a je nezbytné operaci provést včas, než se začne rozvíjet poškození srdce.