MikroRNA v laboratorní medicíně: od výzkumného potenciálu ke klinickému využití

S potěšením sdílíme novou publikaci týmu Ústavu laboratorní medicíny FNO a LF OU a platformy Lab4Life Ostrava FNOU. Přehledová práce vyšla v časopise Biomedical Papers a zabývá se možnostmi využití mikroRNA jako laboratorních biomarkerů. Hodnotí jejich potenciál napříč medicínskými obory, pojmenovává překážky rutinního využití a navrhuje postup jejich přenosu do klinické praxe.  

O přehledové práci

MikroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA podílející se na regulaci genové exprese. Jejich změny mohou odrážet biologické procesy významné například pro kardiovaskulární, nádorová, neurologická či metabolická onemocnění. Samotný nález rozdílných koncentrací mezi pacienty a zdravými osobami však ještě neznamená, že je vyšetření připraveno k běžnému klinickému použití.

Autoři vycházeli ze strukturovaného vyhledávání anglicky publikované literatury v databázích PubMed, Web of Science a Scopus do května 2026. Vedle klinického potenciálu hodnotili preanalytické podmínky, analytické metody, absolutní kvantifikaci, referenční údaje a požadavky na klinickou validaci.

Hlavní zjištění

• Biologický potenciál: mikroRNA mohou přinášet informace o procesech, které zavedené laboratorní biomarkery nezachycují v plném rozsahu. Jejich přínos je však nutné ověřovat pro konkrétní klinickou otázku. (Plný text)
• Omezená specificita: jednotlivé mikroRNA se mohou měnit u více onemocnění. Perspektivnější cestou proto mohou být kombinované panely propojené se zavedenými biomarkery a klinickými údaji. (Článek)
• Význam preanalytiky: výsledky ovlivňuje typ vzorku, hemolýza, zpracování i uchovávání. Údaje z plné krve, séra a plazmy nelze automaticky zaměňovat. (Plný text)
• Referenční údaje: práce diskutuje také dříve publikované referenční intervaly osmi kardiovaskulárně relevantních mikroRNA stanovených v plné krvi metodou miREIA. Jde o metodicky a materiálově specifické údaje, nikoli o univerzální diagnostické hranice.
• Cesta do praxe: navržený rámec zahrnuje pět kroků: standardizaci preanalytiky, analytickou validaci včetně absolutní kvantifikace, vytvoření biologických referenčních údajů, prospektivní klinickou validaci a průkaz klinické i ekonomické užitečnosti.

Význam pro praxi

Práce zdůrazňuje, že nový biomarker musí nabídnout více než statisticky významný rozdíl mezi skupinami. Pro jeho zavedení je podstatné spolehlivé měření, interpretovatelný výsledek a doložená přidaná hodnota oproti současným diagnostickým postupům.) Publikace neoznamuje zavedení nového rutinního testu. Nabízí praktický rámec pro odpovědný vývoj a ověřování mikroRNA diagnostiky a zdůrazňuje propojení laboratorní metodiky, biologické interpretace a skutečné klinické potřeby.

Autoři

David Stejskal, Zdeněk Švagera, Marek Bužga, Pavlína Kušnierová, Radka Šigutová. V publikaci jsou uvedeny afiliace Ústav laboratorní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a Lab4Life Ostrava FNOU.  

Citace

Stejskal D, Svagera Z, Buzga M, Kusnierova P, Sigutova R. Translating microRNAs into clinical laboratory medicine: A critical review of biomarker potential, methodological barriers and implementation pathways. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub. 2026. Online ahead of print. doi:10.5507/bp.2026.030.  

Článek: https://doi.org/10.5507/bp.2026.030