Kontakt

Ordinační doba

Umístění

Pracoviště

Rychlý kontakt (ústředna) 597 371 111

rychlý kontakt
+420 597  371  111
+420 738  141  111

Peptické vředy žaludku a dvanácterníku mohou být důsledkem dlouhodobého stresu

Ostrava, 17. října 2006

Dnes dvaašedesátiletý Pavel Slípka pracoval v těžkém provoze na čtyři směny více než patnáct let, když ho rovnou z práce odvezla do nemocnice sanitka. Diagnóza? Prasklý žaludeční vřed. "Tenkrát mi bylo 36 let. Jako přední valcíř jsem měl velkou zodpovědnost, práce byla fyzicky, ale především psychicky náročná, kvůli střídavým směnám jsem neměl pravidelný režim stravování, ani spánku. Když mi asi půl roku před samotnou příhodou začalo být špatně od žaludku, přikládal jsem to nervům a nevyspaní. Teprve, když mi na směně doslova chrstla krev z úst, došlo mi, že je zle." Onemocnění mělo v případě pana Slípky velice rychlý průběh, vřed stihl poškodit stěnu žaludku natolik, že byla nutná operace. Potíže má dodnes. "Stále musím dodržovat dietní režim. A musím jíst v malých dávkách, po jen trochu větší porci jídla mám nepříjemné bolesti."

Příčina vzniku žaludečních a dvanácterníkových vředů, které se vyskytují zhruba u 3 až 5 % populace nejčastěji ve věku 20 až 50 let, v současné době není přesně známa. Jejich tvorbu však urychluje nerovnováha mezi faktory ochrannými a agresivními, působícími na žaludeční sliznici nebo na sliznici dvanácterníku. K agresivním faktorům můžeme řadit dlouhodobý stres, přítomnost helicobaktera na žaludeční sliznici a špatnou životosprávu. "Například možnost vzniku žaludečního vředu můžeme omezit racionálním a pravidelným stravováním, dostatkem spánku a pracovním režimem, který snižuje riziko stresu na minimum. Přestože není přímo prokázána dědičnost vředové choroby, měl by člověk, u jehož přímých příbuzných se vyskytuje, věnovat této problematice zvýšenou pozornost," říká Doc. MUDr. Arnošt Martínek, CSc., přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě.

K příznakům vředové choroby dvanácterníku patří bolest v oblasti nadbřišku, která se nejčastěji hlásí nalačno nebo v noci a po jídle vymizí. Dalšími průvodními klinickými obtížemi jsou nechutenství, nucení na zvracení a zvracení. V případě komplikací, tedy při masivním krvácení v oblasti dvanácterníku, lze ve stolici vzácně zjistit čerstvou krev, která se nestačila natrávit. U žaludečních vředů nejsou projevy tak výrazné, na rozdíl od vředů dvanácterníku se však bolest v nadbřišku objevuje těsně po jídle, naopak nalačno mizí. K dalším příznakům vředového onemocnění žaludku patří pocit na zvracení, nechutenství, eventuálně i zvracení. V případě komplikací patří ke klinickým projevům zvracení čerstvé nebo natrávené krve, nebo krev ve stolici ve formě tzv. černé stolice. "Rozhodně, pokud se objeví obtíže jako je nechutenství nebo pocit na zvracení, které přetrvávají několik dnů až týdnů, je třeba navštívit lékaře. Za těmito zažívacími potížemi se totiž může skrývat i počínající stadium žaludečního karcinomu," upozorňuje MUDr. Martínek, podle kterého je naopak u dvanácterníkového vředu riziko nádoru velmi nízké.

Diagnostikuje-li lékař-internista vřed žaludku či dvanácterníku, zahájí léčbu a doporučí dietní a režimová opatření. "Dříve se dietní opatření až přeceňovala, nicméně dieta význam rozhodně má. Pacient by měl vyloučit kořeněná a dráždivá jídla, měl by jíst častěji a v menších dávkách. Zakázáno je kouření, které má na vznik žaludečního vředu velký vliv, doporučena není ani káva, která zvyšuje žaludeční sekreci. V případě zjištěného vředu žaludku je s odstupem času čtyř až šesti týdnů nutná endoskopická kontrola hojení, která vyloučí možnost karcinogenního pochodu v žaludku. K operaci žaludku se dnes přistupuje poměrně vzácně, a to zejména v případech komplikací vředové choroby anebo v případě žaludečního karcinomu."

Je tady podzim a k němu patří, stejně jako k jarním měsícům, recidivy vředové choroby dvanácterníku. Do jaké míry s tím souvisí fakt, že se po dovolených a po začátku školy zvyšuje stresová zátěž, není známo.

Pojem stres, dnes tak často frekventované slovo, poprvé použil Selye pro popis stavu organizmu, který v důsledku zevních vlivů nebo vlivů vnitřního prostředí je nucen aktivovat celou škálu obranných a nápravných reakcí, směřujících k udržení stability vnitřního prostředí a zachování života organizmu.

Je-li působení stresového podnětu vedoucího ke stresu dlouhodobé, může si na jeho působení organismus buď zvyknout (adaptovat) - pak hovoříme o stresu žádoucím - anebo organismus stresové podněty nezvládne. Druhý případ dlouhodobě nezvládnuté stresové reakce je příčinou celé řady tzv. psychosomatických onemocnění, ke který patří i vředová choroba dvanácterníku.


Mgr._Naa_ChattovDSC_5558

Mgr. Naďa Chattová
Vedoucí Odboru komunikace
a marketingu, tisková mluvčí

tel.: + 420 736 531 254
pressfno@fno.cz

Kde nás najdete?

 
ADRESA

Fakultní nemocnice Ostrava
17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava-Poruba
IČ: 00843989          DIČ: CZ 00843989
GPS: 49° 49' 36" N / 18° 09' 40" E
Tel.: 59 737 11 11, E-mail: fno@fno.cz

Návštěvní hodiny

Denně od 15.00 do 18.00 hod.

Mapa areálu