Ostrava má naději na skvělé prvenství

19.2.2009

Ostrava, 19. února 2009

Fakultní nemocnice Ostrava provádí jako jediná nemocnice tohoto typu v ČR plošný screening sluchu u všech novorozenců

Fakultní nemocnice Ostrava provádí jako jediná nemocnice tohoto typu v České republice plošný screening sluchu u všech novorozenců, a to i nerizikových. "Sluch je pro rozvoj dítěte nejdůležitějším smyslem. Včasné odhalení sluchových vad umožňuje podniknout co nejdříve patřičné kroky k nápravě," říká doc. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., MBA, přednosta Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. "Pokud by dítěti pomohla sluchadla, mělo by je dostat před půl rokem věku. Pokud by byla ztráta sluchu větší, mělo by být dítě připravováno pro možnost kochleární implantace ve věku kolem jednoho roku."

Vyšetřování sluchu u všech novorozenců začalo ve FNO v prosinci 2007 na neonatologickém oddělení u rizikových novorozenců, tedy novorozenců s nízkou porodní váhou, se syndromem dechové tísně, sluchovou zátěží v rodině, dětí, jejichž matka prodělala v době těhotenství virové choroby apod. Od července 2008 se screeningová vyšetření začala provádět celoplošně, tzn. také u fyziologických novorozenců (nerizikových dětí bez jakýchkoli zdravotních potíží).

Rukama odborníků z Otorinolaryngologické kliniky FNO tedy projde všech zhruba 670 patologických a 1900 fyziologických novorozenců, kteří se ve FNO ročně narodí.

"Bezbolestné vyšetření, které většinou provádíme u spícího nebo kojeného miminka, měří výbavnost otoakustických emisí. Jde o produkt buněk vnitřního ucha, jehož přítomnost potvrzuje, že je vše v pořádku. Devadesát procent sluchových vad je totiž způsobeno sníženým množstvím nebo úplnou absencí těchto buněk," dodává MUDr. Eva Havlíková z Otorinolaryngologické kliniky FNO. "Již den po porodu lze zjistit, zda dítě slyší nebo ne. Správnost měření je až 99%, v ojedinělých případech se stává, že ve středním uchu je ještě plodová voda, takže funkci buněk vnitřního ucha nelze hodnotit. Pak měření provádíme například před propuštěním z porodnice."

Pokud první výsledek není uspokojivý, lékař provede ještě jedno vyšetření s odstupem několika dnů. Není-li ani při tomto vyšetření zřejmé, zda dítě slyší, maminka s novorozencem je pozvána za 5 až 6 týdnů do otorinolaryngologické ambulance, kde je provedena objektivní audiometrie. Na základě výsledků pak lékař určí, o jakou poruchu se jedná a jaká je závažnost poruchy. "Důležité je, aby se co nejdříve začalo se správnou rehabilitací dítěte," zdůrazňuje MUDr. Havlíková. "Do tří měsíců věku dítěte jsme schopni diagnostikovat vadu, takže, je-li to nutné, dítěti je možno již v půl roce věku přidělit sluchadlo. Pokud jde o těžší sluchovou vadu, může být řešením zavedení kochleárního implantátu, který vlastně nahrazuje porušené vnitřní ucho a díky kterému lze zajistit sluchový vjem a tak umožnit stimulaci centrální nervové soustavy. Tento krok podpoří abstraktní myšlení dítěte, umožní rozvoj řeči i schopnosti dítěte číst a psát a omezí možné komunikační potíže."

V druhém pololetí roku 2008 bylo ve FNO screeningové vyšetření sluchu novorozenců pomocí otoakustických emisí provedeno od června do prosince u 1159 dětí, 797 z nich bylo fyziologických a 362 rizikových. "Z tohoto počtu se pak k nám na kontrolu dostalo 114 dětí, u nichž měření prokázalo nevýbavné emise a bylo tedy podezření na závažnější sluchovou vadu. U 105 dětí při následném řešení byly při opakovaném vyšetření emise již výbavné, 2 děti se na vyšetření nedostavily a 2 děti byly objednány k dalšímu vyšetření. U pěti dětí byla provedena objektivní audiometrie. U jednoho z těchto pěti dětí jsme diagnostikovali těžkou sluchovou vadu, u dvou dětí středně těžkou vadu a u dvou jednostrannou poruchu sluchu," konstatuje MUDr. Havlíková.

"Ve spolupráci s nadací Prolomené ticho se nám podařilo získat další tři screeningové přístroje, které chceme zapůjčit ostravským nemocnicím na Fifejdách a ve Vítkovicích," říká doc. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., MBA, přednosta Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. "Díky tomu by se Ostrava stala prvním velkým městem v rámci republiky, v němž by byl prováděn screening sluchu u novorozenců celoplošně ve všech nemocnicích."

Těžká porucha sluchu se objevuje přibližně u jednoho novorozence z tisíce. Každoročně se tedy v České republice narodí přibližně sto neslyšících dětí. Se středně těžkou poruchou se rodí šest až dvanáct dětí z tisíce. V populaci rizikových novorozenců dosahuje frekvence sluchových vad 2 až 4 %. Až v 60 % případů je sluchová vada vrozená a 40 % je získáno v průběhu období prenatálního, perinatálního nebo postnatálního. Více než polovina vrozených sluchových vad vzniká na genetickém podkladu. Mezi prenatální příčiny řadíme zarděnky a spalničky u matky nebo kontakt s nimi, toxoplasmózu, syfilis matky, možnost poškození plodu léky, herpetické viry, Rh inkompabilita rodičů. Mezi perinatální a postnatální rizika poruchy sluchu patří porodní trauma, asfyxie delší než 5 minut, porodní hmotnost pod 1500g, nedonošenost, porod před 37. týdnem těhotenství, těžká novorozenecká žloutenka, novorozenecká sepse, umělá plicní ventilace delší než 4 dny, anomálie hlavy a krku, meningitida a encefalitida, podání ototoxických léků, úraz hlavy. Sluchová vada se podle světové zdravotnické organizace klade na druhé místo za mentální postižení.